Je to docela pěkný zvyk, ale důležitější je neopouštět své zásady i jako řidič. Aneb: Podle řízení poznáte je. Možná se v tom někdo z nás poznává... Dotyčný je často milý, nebo alespoň povětšinou dodržuje společenské konvence, ale jak sedne za volant, nastává peklo. Z někoho je rázem psychopat chrlící nadávky rychleji než útočná puška, další je zase predátor, který jakoby netuší, že se kolem něj pohybují ostatní řidiči, tlačí na pomalejší auta nebo je neuroticky problikává, co mu blinkry stačí. A co teprve „závodníci“, kteří jezdí po dálnicích dvě stě za hodinu i víc - a ještě se u toho…