Vaše knihy vycházejí po celém světě a v domovině jste hvězdou, na jejíž autogram se stojí kilometrové fronty. Líbí se vám sláva, nebo vás spíš obtěžuje? Snažím se zůstat normální (směje se). Při těch autogramiádách je úžasné promluvit na chvíli s každým čtenářem zvlášť, každý má svůj příběh! To mám opravdu rád. Na květnovém veletrhu Svět knihy jste uvedl překlad své poslední prózy „Zahradník a smrt“. Bylo pro vás náročné vzpomínat při psaní na otce, který zemřel na rakovinu? Ne, spíš mi to hodně pomohlo, bylo to osvobozující. Neexistuje moc způsobů, jak si „ochočit“ bolest, ale pro mě je…