Co prožívají zamilovaní puberťáci? A co od nás jako rodičů tehdy nejvíc potřebují? Myslím, že si to my všichni, kdo jsme prožili první lásky, asi umíme představit. Pocity jakoby na obláčku – tak trochu mimo realitu, duchem nepřítomní, navíc hormonálně rozkolísaní, s blaženým úsměvem na tváři (směje se). Proto když se dítě rodiči se svou první láskou svěří, měl by za to být velmi vděčný. Znamená to, že k němu má důvěru. Je důležité tuto dětskou lásku nebagatelizovat, vzít ji jako krásnou součást dospívání a zrání. Tedy – vyslechnout, podpořit, a třeba i pogratulovat! Mají to holky a kluci…