25. 2. 2025
|Výchova vždy začíná v rodině a u naplnění potřeb potomků. Jak ale děti doma vést, aby se „chovaly slušně“? A co dnes slušnost vůbec znamená – navíc v době, kdy je tolik zesměšňován její ekvivalent „korektnost“ jako něco změkčilého nebo přehnaně ohleduplného?
Hrubé a neurvalé chování na veřejnosti je stále častější a společností poměrně tolerované, často potichu trpěné, nejčastěji ze strachu z další agrese. Nevybíravé plivání na ulici, hlasité klení, opilecké scény či hádky plné vulgarismů uprostřed přeplněného metra nejsou žádnou výjimkou. Nemluvě o časté bezohlednosti a ignoranci k potřebám druhých lidí.
Děti přitom věrně zrcadlí chování, které kolem sebe vidí. A co začíná ošklivými slovy, může přejít v násilí, a dokonce v závažné zločiny, a to i v rámci „dětského světa“, jak jsme toho v poslední době svědky. Aktuálně se to ukázalo na hodonínské základní škole, kde zle šikanovali jednu z žaček, zatímco jiný žák chystal útok nožem na učitele a další školačka plánovala snad ještě vážnější kriminální čin. Na školu se po nynějších odhaleních sesypala lavina drsných online výhrůžek, z nichž některé samy o sobě jsou přestupkem nebo trestným činem…
„Když se sami jako rodiče snažíme být slušní, je to ten nejlepší způsob, jak to předat dětem. A když se s hrubými a neslušnými projevy potkáme, je důležité společně mluvit o tom, jak to udělat, aby se to nestávalo i nám,“ doporučuje Radka Fraňková, metodička prevence a psychoterapeutka z pražské Křesťanské pedagogickopsychologické poradny (viz rozhovor níže). Někdy se podle ní vyplatí sledovat běžné příklady hezkého chování v každodenním životě, ale třeba i při sledování televize nebo četbě knihy. A doplňuje, že rodičům může mimo konzultace v jejich poradně pomoci síť projektů zaměřených na etickou a charakterovou výchovu či aktivní rodičovství nebo různé podcasty, jako například „13 hříchů rodičovství“.