„Je nejvyšší čas, že?!“ zdůvodnil prezident Trump své rozhodnutí. Výroční akce, která se koná z iniciativy konzervativní protestantské organizace Fellowship Foundation od roku 1953 a kterou hostí členové amerického Kongresu, se účastní vždy přes 3 000 lidí včetně významných hostů z celého světa. Trump se při této příležitosti ohlédl za pokusem o atentát v Pensylvánii během jeho kampaně, z něhož vyvázl nezraněný a po kterém se v něm podle jeho slov „něco změnilo“. „Cítím se ještě silnější. V Boha jsem věřil, ale teď to cítím mnohem silněji,“ zdůraznil prezident, který se označuje za křesťana bez konkrétní denominace. „Opravdu si myslím, že bez náboženství, bez víry nemůžete být šťastní. Vraťme Boha do našich životů,“ prohlásil Trump. Celý projev je dostupný na Youtube kanálu Bílého domu.

Vzápětí ohlásil vytvoření pracovní skupiny, jejímž cílem je „vymýtit protikřesťanské předsudky“ v rámci federální vlády i v celé americké společnosti. Následujícího dne podepsal v tomto smyslu exekutivní příkaz. Jak pro deník La Croix připomíná politoložka Marie GayteLebrunová, prezident Trump, který se staví do role ochránce křesťanů, už během své kampaně obviňoval předchozí Bidenovu administrativu z protikřesťanské zaujatosti a přislíbil vytvoření takového úřadu. Reagoval především na dvě výrazné události – na únik zpráv Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) z roku 2023, kde se hovořilo o radikálně tradicionalistických katolických skupinách v souvislosti s rizikem domácího terorismu, a také na zatčení 23 prolife aktivistů kvůli modlitbám před potratovými klinikami (v USA platí od roku 1994 tzv. FACE Act proti bránění přístupu na kliniky). Letos v předvečer lednového Národního pochodu pro život Trump tyto odsouzené omilostnil.

Vytvořením pracovní skupiny Trump pověřil právničku Pam Bondiovou, svou hlasitou zastánkyni po prohraných prezidentských volbách v roce 2020, která mu pomáhala prosazovat tvrzení o volebním podvodu. Na konci listopadu 2024 ji Trump navrhl do úřadu generální prokurátorky a před několika dny ji v něm potvrdil Senát. Pracovní skupina podle prezidentových slov bude také „stíhat protikřesťanské násilí a vandalismus v naší společnosti a pohne nebem i zemí, aby bránila práva křesťanů a věřících lidí v celé zemi“.

Rozpor mezi slovy a skutky

Prezident v projevu dále přislíbil obnovit v Bílém domě Úřad pro víru, jenž by zprostředkovával komunikaci mezi federální vládou a církvemi a náboženskými organizacemi. Obdobný úřad fungoval i za administrativy George W. Bushe (2001– 2009). Nyní jej má vést Paula Whiteová, televangelistka a vůdkyně nezávislé charismatické skupiny, která je příznivkyní tzv. teologie prosperity (směru, který za důkaz Boží milosti považuje finanční úspěch a blahobyt) a Trumpovou duchovní vůdkyní. Do třetice se Trump bez dalších podrobností zavázal zřídit prezidentskou komisi pro náboženskou svobodu.

Tyto přísliby přicházejí v čase, kdy se Trump a jeho vláda opakovaně ocitají v konfliktu s představiteli církví, včetně Americké biskupské konference. Vzápětí po inaugurační bohoslužbě prezident slovně zaútočil na episkopální biskupku Mariann Buddeovou, jež mu v kázání připomněla princip křesťanského milosrdenství. Některé z jeho exekutivních příkazů (zvláště o imigrantech, trestu smrti či ochraně stvoření) označili katoličtí biskupové za „hluboce znepokojující“, a poté čelili výpadu viceprezidenta JD Vance (který se označuje za „zbožného katolíka“), že jejich postoj k imigrantům, vycházející z nauky církve, je veden „zištností“. Za „sprostá“ a „ohavná“ vzápětí označil Vanceova slova dokonce kardinál Timothy Dolan, jenž pronesl modlitbu na Trumpově inauguraci. Katoličtí duchovní upozorňují, že při zatýkání přistěhovalců policie nerespektuje církevní právo azylu a v rozporu s ním vniká do kostelů a dalších církevních prostor.

Katolické charitativní organizace, jako Catholic Relief Services nebo Samaritan’s Purse, zase upozorňují, že Trumpovo rozhodnutí okamžitě zmrazit financování zahraniční pomoci a pozastavit činnost federální rozvojové agentury USAID ohrožuje nejen tato křesťanská díla, ale především zdraví, životní úroveň i holé přežití milionů lidí v chudých zemích po celém světě.