11.–17. února 2025
Aktuální
vydání
08
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Zlé mocnosti nás nepřemohou

Esej

11. 2. 2025

|
Tisk
|

Před pěti lety se běh života na naší planetě zpomalil koronavirovou pandemií. Jak tato zkušenost proměnila naši společnost? A byli bychom připravenější, kdyby nás podobná nemoc zasáhla znovu?

Zatímco v minulosti byly epidemie často způsobovány špatnou hygienou a šířily se závadnou potravou (např. tyfus) nebo nakaženými zvířaty (např. mor), dnes jsou již díky zvýšené hygieně, baleným potravinám a jejich kvalitě vymýceny. Ovšem respiračně přenášené choroby (chřipka, covid) nás pravděpodobně budou provázet dál. Nejde tedy jen o to, reflektovat minulou pandemii, ale spíše se připravit na ty budoucí. Vzhledem k počtu obyvatel Země a k přetrvávajícímu blízkému kontaktu lidí se zvířaty na mnoha místech světa není otázka příští pandemie „zda“, nýbrž „kdy“. Nejde však jen o porozumění struktuře (nového) viru a vývoj vakcíny, perspektiva je širší. Kromě viru zabíjejí omylné či lživé informace.

V roce 2017 moderovala v rámci vysílání Českého rozhlasu elitní novinářka Veronika Sedláčková diskusi, v níž se střetl astronom Jiří Grygar s Vladimírem Bačou v rozdílných názorech na tvar Země. Astronom Jiří Grygar zastával vědecký názor, že Země je kulatá, jeho oponent z jiných důvodů zastával názor, že Země je plochá deska.

Varováním z celého pořadu ve veřejnoprávním médiu pro mě mělo být vědomí, že je tu část populace, v níž z nějakých důvodů existuje hluboká nedůvěra k systému vzdělávání, nedůvěra ve stát, nedůvěra vůči politikům. V roce 2017 tato nedůvěra nijak významně nevadila, šlo o období ekonomické prosperity a konjunktury, kdy Evropa žila v hlubokém míru.

Do tohoto světa přichází zvenku na konci roku 2019 pandemie viru SARS-CoV-2, který má svá přírodovědecká pravidla šíření, nezávislá na textech na sociálních sítích, na názorech zpěváků ani na projevech politiků. S nástupem koronavirové pandemie se tato nedůvěra ukázala jako fatální.

Nedůvěra ve vědu a ideologické důvody

V roce 1981 přišly HIV a nemoc AIDS. Tehdy trvalo dlouhé tři roky, než byla objasněna a zveřejněna struktura tohoto viru (1984); v roce 2008 pak Francouz Luc Montagnier dostává za tuto práci Nobelovu cenu. Podobné to bylo, když se v roce 2002 objevila nemoc SARS způsobovaná virem SARS-CoV.

V případě viru SARS-CoV-2, který byl poprvé ohlášen v Číně v prosinci 2019, zde byla oproti době začátku nemoci AIDS velká výhoda ve znalosti technologií. Ve světě existovalo mnoho špičkových laboratoří a vědci byli schopni vyvinout vakcinaci bezprecedentně rychle, v řádu měsíců (v západním světě v prosinci 2020).

Byla snaha co nejrychleji sekvenovat virovou RNA, poznat strukturu a chemický vzorec jeho proteinů a pochopit, jak se virus dostává do lidského těla, co v něm dělá, jak se šíří mezi lidmi, zda a jak dlouho jej může šířit bezpříznakový jedinec a jak jeho šíření zabránit. Ale také jak testovat lidskou populaci na jeho přítomnost, jak co nejrychleji vymyslet účinnou vakcinaci pro zatím zdravé, aby neonemocněli, kdyby se později s virem setkali, a jak zachránit již nemocné. V nemocnicích pak řešili, jak pomoci těm, kdo už se nakazili, jak upravit JIP pro specifické pacienty, jak připravit ventilátory pro nemocné a jak zachránit co nejvíce životů. Vlastně bychom řekli business as usual, obvyklá reakce nejlepších vědeckých center této planety na novou situaci.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo celosvětově v souvislosti s coronavirovou pandemií 7 054 891 lidí, počítáno od jejího vypuknutí přibližně do července 2024. Důvody, kvůli nimž nakonec zemřelo na SARS-CoV-2 tolik lidí, však nejsou vysvětlitelné pouze přírodovědecky. Významným faktem se staly jak ideologické důvody, tak nedůvěra občanů ve své lékaře, v média i ve své politiky.

Co se týče ideologických důvodů, čekali bychom, že relevantní fakta budou co nejrychleji zveřejněna, aby varovala celý svět. Čínský lékař Li Wen-liang na nebezpečí jako první upozornil již 30. prosince 2019. Následně byl perzekvován, vyšetřován za „šíření fám“ a obviněn ze „lživých komentářů“, umlčen – a sám pak na nemoc zemřel 7. února 2020. Bylo mu 34 let. Jak je v totalitních režimech obvyklé, nakonec byl posmrtně čínskou vládou oceněn jako hrdina. Nicméně čínská vláda utajila, jak je virus nebezpečný, a zpozdila opatření, která mohla zpomalit šíření viru do světa.

Epidemie dezinformací

Termín „infodemie“ poprvé použil 15. února 2020 v Mnichově Tedros Adhanom Ghebreyesus, předseda WHO: „Nebojujeme však jen s epidemií, ale i s infodemií. Fake news se šíří rychleji a snadněji než tento virus a jsou stejně nebezpečné.“ Infodemie je „šíření nadměrného množství informací, včetně nepřesných či nepravdivých, o vážném zdravotním problému“, citováno z knihy Václava Moravce a Ladislava Duška.

Podobně jako zabíjela epidemie coronaviru, zabíjela epidemie dezinformací. Z pozice molekulárních biologů a lékařů je jediným problémem příští pandemie způsobené virem co nejrychleji popsat strukturu viru, porozumět životnímu cyklu a vyvinout účinnou vakcínu. To je ovšem jen jedna stránka věci. Podobně jako samotný virus mohou zabíjet nesprávné informace, pokud jim občané uvěří.

V případě nové pandemie je třeba být připraven na obě vlny s potenciálem zabíjet. Jak na zastavení jakéhokoli příštího viru s pomocí nejmodernějších technologií molekulární biologie, tak na zastavení podobně nebezpečné vlny dezinformací.

Ředitel americké Národní instituce zdraví (NIH) Francis Collins v listopadu 2021 o této epidemii dezinformací řekl: „Konspirace vítězí. Pravda prohrává. Tohle je opravdu vážná obžaloba cesty, po které se vydala naše společnost.“ O rok později Collins v rozhovoru uvedl, že podle odhadů je dnes na hřbitovech hodně přes 300 tisíc Američanů kvůli dezinformacím, pochybnostem, podezřením a nedůvěře, které způsobily, že si řekli, že vakcína pro ně není bezpečná.

Situace v České republice

Na rozdíl od situace okolních evropských států Česká republika zareagovala pozoruhodným mixem víceméně organizovaných a neúčinných vládních nařízení a neorganizovanou, zato účinnou pomocí zdola. První evidovaný pacient s nemocí covid-19 byl u nás registrován 1. března 2020. Autor těchto řádků byl v roce 2020 předsedou Akademického senátu 3. lékařské fakulty UK, kdy se v úterý 10. března 2020 konalo obvyklé zasedání senátu. Týž den byl vyhlášen zákaz koncertů a velkých shromáždění. Ve stejný den večer studentská část Akademického senátu vytvořila facebookovou skupinu, kde vyzvala všechny studenty medicíny u nás, aby – budou-li se chtít zapojit – poslali své životopisy. Ve středu 11. března měli naši studenti tři tisíce životopisů studentů medicíny ze všech fakult České republiky (!). to studenti se pak zapojili do práce v „první linii“ a řada z nich si kvůli této pomoci rozvolnila studium o jeden rok, pracovali nezištně, bez nároku na ocenění finanční ani morální.

Podobně zareagovala skautská organizace, konkrétně Skautský institut – roznáškou obědů pro seniory, nabídkou roznášení léků, nákupů či telefonických hovorů s těmi, kdo se cítili osamoceni. Tyto státem neorganizované aktivity se nakonec ukázaly jako efektivnější než státem organizované. Mezigenerační spory se zjemnily – mladší generace udělala mnoho a nezištně pro tu starší. V České republice zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 bezmála 40 tisíc lidí.

Pozor na rozklad zevnitř

Za sebe se příštího viru nebojím, molekulární biologie je dnes dosti rozvinutá a již za covidu předvedla, že účinnou vakcínu je schopna vytvořit v řádu měsíců. Nebojím se útoku nového viru zvenku, bojím se naší reakce zevnitř.

Totéž říká Niall Ferguson ve větším měřítku o současné euroatlantické civilizaci. Nebojme se tlaků zvenku, z Číny, Severní Koreje nebo Ruska, bojme se rozkladu naší civilizace zevnitř. Pro čtenáře Katolického týdeníku ještě jeden příklad. V roce 1348 byla založena Karlova Univerzita. Katolická teologická fakulta přežila všechny bouře času a přežila napříč staletími, odolala všem útokům zvenku a pekelné mocnosti ji nikdy nepřemohly. Nicméně se ukazuje, že její destrukci s přehledem zvládneme sami. Ať už fandíme jakémukoli křídlu, frakci, lidem nebo názorům, nemělo by nám uniknout, že všichni, kteří se podíleli či podílejí na její stávající likvidaci, jsou praktikující katolíci – všichni, bez výjimky. Pekelné mocnosti nás nepřemohou, ty ne. A ještě jedno poučení. Někteří čtenáři během pandemie argumentovali, že slyšeli o očkování názor, který řekl kněz. S logikou, že knězi přece musíte věřit. Ano, věřte knězi i v situaci současného hroucení Katolické teologické fakulty. Teď jde jen o to, kterému.

Podobné je to s příští pandemií. Francis Collins, šéf NIH a jeden z vůdčích vědeckých hlasů během celé pandemie, trochu udiveně o covidu napsal: „Mysleli jsme si, že se lidé mýlí, protože mají špatné informace. Dejme lidem správné informace, a mýlit se přestanou.“ Ukazuje se ale, že tak jednoduché to není.

Vzpomínáte na Babišův slavný výrok na tiskové konferenci 12. října 2020, kdy odpovídal na dotaz, zda nepodcenila vláda situaci: „My jsme zkrátka rozhodovali a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase a ti, kteří měli přijít, nepřišli.“ Neumím si představit, že by politika, který během pandemie takto selhal, napříště volilo tisíc lidí; neumím si představit jediného katolíka, který by jej chtěl za příštího premiéra. V současnosti má jeho hnutí přes třicet procent. Pravda, také jsem si neuměl představit, že by mohl za prezidenta v roce 2013 nějaký katolík volit Miloše Zemana, a už vůbec ne v roce 2018 po pětileté devastující zkušenosti. Ukázalo se, že mám představivost velmi malou.

Až přijde příští pandemie

Než přijde nová pandemie, zvažte, kterému politikovi dáte svůj hlas, a volte ty, jimž věříte. Vždy zvažujte, jaká je alternativa a zda, kdyby se stávající opozice dostala k moci, by nebyla mnohem destruktivnější než stávající vláda. To platí v době psaní tohoto textu a bude to stejně platit za rok nebo za deset let. Volte politika, jemuž budete věřit, že jeho doporučení či nařízení je to nejlepší možné, a nevolte politiky, kterým byste to nevěřili. V případě krize musí země fungovat jako stroj, jako společnost lidí, kteří vědí, co chtějí. V době pandemie takto zafungoval stát Izrael – pravda, Izraelci s tím mají zkušenosti od 14. května 1948, kdy jejich stát vznikl. Ihned poté mu Liga arabských států vyhlásila válku a v různých variantách válečného stavu je dodnes.

Až přijde příští pandemie, nečekejte, že vědci za týden vyvinou zcela bezpečnou pilulku, která vás ochrání od všech nemocí na světě. Vždycky zvažujte alternativy. Nebudete-li se chtít nechat očkovat, utečte do hor nebo do trapistického kláštera a izolujte se od lidí. Kněží, naším úkolem je naopak jít do první linie, chodit po nemocnicích a domovech důchodců, a třeba se i nakazit a zemřít, od toho tady jsme. Belgický kněz Damien de Veuster odjel v roce 1873 na ostrov Molokai starat se o malomocné, při své práci se 1884 nakazil a 1889 zemřel. Není důvod, aby to s námi mělo být jinak. Lidé, bude-li pandemie respirační a politik navrhne, doporučí nebo přikáže nošení roušek, noste je. Není tak těžké uhodnout proč – snižují přenos patogenních částic. Když budete váhat, zeptejte se chirurgů a všech operatérů v nemocnicích, proč při operacích nosí roušky. Nosili je dávno před covidem, nosí je stále a budou je nosit při operacích do konce světa. Ne proto, že by jim to nařídili prodejní politici, nýbrž protože cosi vědí o virologii a bakteriologii.

Věřte vědě, není neomylná, ale je to to nejlepší, co máme v ruce. Věřte Bohu a pomáhejte, kde budete moci.

Autor je kněz a akademik v Ústavu lékařské etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou