Kdyby mě kamarádka neupozornila, trvalo by déle, než by mi došlo, že některé plastiky v kostele Nanebevzetí nejsou součástí interiéru. O to spíš, že tu nejsem pravidelnou návštěvnicí. Podstatnou část bohoslužby můj pohled poutala socha, v níž jsem rozpoznávala postavu Ježíše rozpustile sedícího na zábradlí ochozu a sledujícího dění u oltáře. Vtipné pojetí, které si kdysi dovolil autor výzdoby kostela? Ale ne, nikoli barokní umělec, nýbrž současný sochař Martin Skalický. Červeně zářící růžice na jednom ze sloupů v pravé části lodi mi zase připomněla verš ze staré vánoční písně – „z růže…