Konferenci s názvem „Bezpečnost státu a pseudokonzervativní hnutí aneb Jak rozlišit autentickou konzervativní politiku od antidemokratické subverze“ organizoval Institut pro křesťansko-demokratickou politiku a záštitu převzal místopředseda sněmovny a první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Ve zcela zaplněném sále, do něhož dorazili politici i aktivisté z různých částí spektra, je přivítal slovy: „Putin a jeho propagandisté koncept ‚konzervatismu‘ vytvořili jako nástroj moci. Od počátku se vymezoval vůči ‚degenerovanému‘ Západu, neměl vlastní pozitivní vizi. Přitom demokraticky je ruská společnosti velmi bídná, zdravotní služby tam nefungují, je tam na vzestupu HIV, alkoholismus, domácí násilí atd. Je naivitou křesťanských kruhů, že se stávají součástí tohoto lživého příběhu,“ varoval Bartošek na úvod.

První panel se týkal vlivových operací Ruska a Číny. Historik Jaroslav Šebek zdůraznil, jak putinovské Rusko manipuluje své vlastní dějiny a snaží se zavést „nové paradigma tradiční ruské identity“: „Je to mix imperiálních, sovětských a stalinských narativů. Na Ukrajinu Rusové vstoupili s cílem ‚očistit ji od fašismu‘ a nebudou váhat udělat totéž v Gruzii či Moldavsku.“ Sinoložka Olga Lomová navázala, že i současný čínský režim je od počátku založen na moci armády, kontrole občanů a konfliktu se Západem. „Nepřítel se vždy snaží využít naší rozmanitosti a svobody názorů. Chce nám vnutit, že naše společnost je bytostně špatná,“ podotkla. Spousta lidí se podle ní stává obětí propagandy v dobré víře, když emoce převáží nad rozumem. „To je cynické zneužití toho, po čem lidé touží,“ uvedla.

Pravý konzervativec chrání svobodu

Plukovník Otakar Foltýn, koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR, obhajoval konzervatismus jako „autentickou součást evropské civilizace“. Kremlu se podle něj daří využívat algoritmů sociálních sítí. „Když komentáře pod našimi příspěvky roztleskávají užiteční idioti Kremlu, děláme něco špatně!“ vystihl.„Je přece v pořádku okřiknout někoho, kdo adoruje ruský režim – vždyť jak se pak budeme bránit teroristickým útokům? Musíme říct, co je zač, tady neplatí politická korektnost.“ Česko musí podle Foltýna odpovědět strategickou komunikací, která bude zdůrazňovat svobodu, důstojnost, spravedlnost, soucit a zodpovědnost: „To jsou hodnoty, které praví konzervativci chrání.“

Odbornice na dezinformace a autorka podcastu Kanárci v síti Alexandra Alvarová poukázala mj. na zmařený fašistický puč v USA za druhé světové války, o kterém nedávno vyšly najevo nové okolnosti. Nebo na hnutí MAGA (v překladu zkratka pro „Udělejme Ameriku znovu skvělou“), jehož kořeny sahají do roku 1942. „Skalní příznivci Donalda Trumpa, pro-life organizací či pokračovatelé jižanských otrokářských tradic jsou těmi, na které se ruský vliv zaměřuje nejčastěji,“ přiblížila publicistka, která nyní žije v USA. Alvarová minulý týden promluvila i na konferenci Evropské unie žen s názvem „Žena jako terč informační války“ v pražském Kampusu Hybernská.

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka ujistil, že BIS „respektuje autonomii církví“ a popsal situaci dvou v Česku působících pravoslavných církví. „Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovenskuje je rozdělená: zatímco její olomoucko-brněnská eparchie rázně odsoudila agresi na Ukrajině, v pražské eparchii jsou ruské vlivy přítomny. Zdejší Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu je na Kreml napojená velmi silně. BIS to monitoruje a v případě potřeby je připravena zasáhnout,“ uvedl Koudelka s tím, že k vyhoštění duchovních došlo už i v jiných zemích (Bulharsko, Makedonie). A dodal, že je třeba se zaměřit i na duchovní přicházející z Ukrajiny.

Na závěr promluvil teolog a starokatolický duchovní Petr Jan Vinš o tom, jak se z tradičních hodnot stává „zbraň“. „Financování organizací, které prosazují vliv země v zahraničí, obvykle neprobíhá napřímo – spíš je to kaskáda jedinců a organizací. Pravicové a konzervativní kruhy bývají pro Rusko první volba, ale v principu je mu jedno, zda využívá levicový, pravicový, liberální či konzervativní extrém.“