17. 9. 2024
|Populace stárne a téma zdravotní péče je stále palčivější. Nejen té nemocniční, ale také domácí. Charitní péče „doma“ je založena na kvalitě a osobním přístupu k pacientům. Bude to ale do budoucna stačit, když se do hry dostávají velké finanční řetězce, které skupují střediska domácí zdravotní péče? Může stát domácí péči podpořit?Bude dostatek zdravotních sester? Na to odpovídá LUDMILA KUČEROVÁ, manažerka pro advokační činnost v oblasti zdravotnictví a koordinátorka zdravotních aktivit Charity Česká republika.
Hlavní iniciátorkou této aktivity byla doktorka Marie Svatošová. Díky ní byla zdravotní péči v Charitě hned od začátku nasazena vysoká odborná laťka. Pacienti byli přijímáni do domácí péče z nemocnic či LDN. S vývojem legislativy se stupňovaly nároky na sestry. Ve zdravotnickém kolegiu pak vznikly standardní ošetřovatelské postupy prováděných výkonů, které jsou závazné pro všechny charitní domácí péče. Jsou stále aktualizovány a v současnosti jsou každé sestře dostupné i v mobilní aplikaci. S rychlým rozvojem medicíny, telemedicíny i ošetřovatelství je v domácím prostředí možné ošetřovat stále širší spektrum pacientů. Vlastně je to celosvětový trend.
Umožňuje pacientům zůstat v komfortním prostředí domova, což může přispět k jejich psychickému i fyzickému zotavení. Je efektivní i z hlediska nákladů. Pomáhá udržet pacienty v co nejlepším zdravotním stavu, díky čemuž se často vyhýbají dalším hospitalizacím.
Na ministerstvu zdravotnictví vědí, že péče o pacienty v domácím prostředí je cestou budoucnosti. Ale zatím žádná vláda nenašla odvahu k reorganizaci českého zdravotnictví. Proto z celkového objemu financí veřejného zdravotního pojištění putuje stále polovina na financování nemocnic a domácí péče čerpá jen něco málo přes jedno procento.
Je to jeden z posledních oborů zdravotnictví, který ještě nebyl těmito „dravci“ rozebrán. Akvizice malých poskytovatelů domácí zdravotní péče velkými korporacemi už nyní vede k upřednostnění zisku před kvalitou péče a individuálním přístupem. Malí poskytovatelé a neziskové organizace začínají mít potíže udržet si konkurenceschopnost a poskytovat osobní péči, orientovanou na konkrétní potřeby pacienta.
Charita může čelit konkurenci zaměřením na vysoce kvalitní péči a budováním silné značky, která je spojována s důvěrou a osobním přístupem, který komerční subjekty často nenabízejí. Veřejnost se ovšem musí o rozdílné kvalitě zdravotních služeb dozvědět a musí mít šanci si takovou službu vybrat. A na tom nyní v rámci zdravotních služeb Charity pracujeme.
Naše motto je: „Charita, značka nejvyšší kvality“. To nejen hlásáme, ale také děláme. Každá naše sestra musí před samostatným nástupem k pacientům v terénu splnit audit šedesáti ošetřovatelských postupů. Audit pak absolvuje při každé aktualizaci standardního ošetřovatelského postupu, nejméně jednou za dva roky. V propracovanosti standardů má Charita bezesporu letitý náskok před komerčními subjekty, které se soustředí na maximalizaci zisku místo na pacienty a jejich potřeby. Charita má díky svému církevnímu řízení také silnou etickou základnu a dlouhodobé zkušenosti.
Důležité je adekvátní finanční ohodnocení. Přestože není v dnešní době srovnatelné s ohodnocením sestry v nemocnici, má práce v domácí zdravotní péči mnohé jiné benefity. Je zde možné pracovat třeba při mateřské dovolené nebo na zkrácený úvazek. Velkou roli hraje i vrchní sestra, která motivuje a podporuje svůj tým a umožňuje svým sestrám individuální pracovní podmínky dle jejich potřeb. Mnohde mají sestry za výhodných podmínek k dispozici služební auto i k soukromým účelům. Zaměstnavatelé umožňují sestrám podle individuálních plánů vzdělávání a profesní růst v oboru. Nedílnou složkou týmové podpory je i supervize a možnost duchovních rozhovorů.
Podle stávající legislativy mohou v domácí péči v současné době pracovat pouze všeobecné sestry. To jsou sestry s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním. Na sestry jsou kladeny vysoké nároky - musí za pacienty jezdit autem, nemají jako v nemocnici za zády lékaře, se kterým by ihned konzultovaly změnu zdravotního stavu pacienta. K pacientům se jezdí nejen v běžné pracovní době, ale i v noci a o víkendech, za každého počasí. Pacienti jsou doprovázeni i při umírání. Proto do domácí péče nastupují sestry s určitou profesní praxí v nemocnicích. Zájem o studium na střední zdravotnické škole je vyšší, než mohou v současnosti tyto školy kapacitně uspokojit, ale dochází postupně k rozšiřování státních i soukromých vzdělavatelů. Je třeba ovšem zmínit i to, že odměňování v domácí péči výrazně zaostává za nemocničním sektorem, a to v řádu desítek tisíc. A to je kromě náročnosti práce jeden z důvodů nedostatku sester v domácí péči.
Musí mít na paměti, že sestra je životní styl. A sestra v domácí péči dvojnásob. To není jen o celoživotním studiu, vědomostech a šikovnosti, ale především o empatii, komunikaci, schopnosti improvizace a odvaze. Povolání sestry v domácí zdravotní péči je dobrodružství. Tady stereotyp neexistuje.
Budou více využívat technologie, jako je telemedicína a zdravotnické aplikace. Ale základem zůstane lidský přístup.
Ano, některé činnosti zastanou technologie, ale osobní kontakt a empatie, které sestry poskytují, nejde nahradit. Technologie mohou sloužit jako podpůrný nástroj.