10. 9. 2024
|První tři dny dlouhé cesty po Asii a Oceánii strávil papež v Indonésii. Setkal se s uprchlíky, sirotky, studenty, vrcholnými představiteli politiky i církve.
Indonésie je zemí jednoty v mnohosti, což František mnohokrát vyzdvihl a ocenil. První, komu se papež po svém příletu do hlavního města muslimské Indonésie Jakarty věnoval, byla čtyřicetičlenná skupina chudých, uprchlíků, sirotků a starých lidí. Jasně tak upřednostnil ty, jimž chybí v „kultuře odpisu“, kterou tak často kritizuje, místo a přijetí.
Mottem Františkovy návštěvy v Indonésii je: Víra, bratrství, soucit. „Jsou to tři ctnosti, jež dobře vyjadřují vaši cestu jako církve i charakter vašeho etnicky a kulturně velmi rozmanitého národa, který zároveň přirozeně směřuje k jednotě a pokojnému soužití,“ řekl papež během setkání s biskupy, kněžími, řeholníky a katechisty v jakartské katedrále Nanebevzetí Panny Marie. Ta je od roku 2021 spojena s mešitou Istiqlal „tunelem přátelství“, který pod víceproudou silnicí propojuje obě významné svatyně místních muslimů a katolíků. Právě setkání s velkým imámem Nasaruddinem Umarem v mešitě Istiqlal se stalo jedním z vrcholů Františkovy návštěvy Indonésie, země s největší muslimskou populací na světě.
Společně podepsali Istiqlalskou deklaraci, ve které odsuzují fakt, že „náboženství je často instrumentalizováno“, tedy že se stává nástrojem těch, kteří ho využívají pro své vlastní cíle, a způsobují tak utrpení mnoha lidem. V deklaraci se uvádí, že úlohou náboženství je „podpora a ochrana důstojnosti každého lidského života“. Dokument dále odsuzuje zneužívání stvoření, jež vede k přírodním katastrofám a ekologické krizi, která je „překážkou k harmonickému soužití národů“. Papež a velký imám naléhavě vyzývají, aby náboženské hodnoty směřovaly „k podpoře kultury úcty, důstojnosti, soucitu, smíření a bratrské solidarity, a překonávaly tak odlidštění i ničení životního prostředí“. Zvláštní úkol podle dokumentu připadá náboženským představitelům, kteří musí spolupracovat pro dobro lidstva. „Jelikož existuje pouze jedna globální lidská rodina,“ říká se ve společném prohlášení, „mezináboženský dialog by měl být uznán jako účinný nástroj řešení místních, regionálních a mezinárodních konfliktů, zejména těch, které jsou způsobeny zneužíváním náboženství.“
Svou návštěvu papež ukončil bohoslužbou na hlavním jakartském stadionu Gelora Bung Karno s kapacitou 78 tisíc míst, který se celý zaplnil indonéskými katolíky, jichž žije v zemi 8 milionů, což jsou tři procenta zdejší populace (276 milionů lidí). Dalších 26 tisíc věřících pak mši sledovalo přes velkoplošné obrazovky na přilehlém stadionu.
Před závěrečným požehnáním jakartský arcibiskup Ignatius Suharyo Hardjoatmodjo poděkoval Františkovi za jeho cestu a prosil o jeho požehnání místním křesťanům, aby se „jako poutníci naděje stávali stále věrnějšími a vytrvale následovali Ježíše, který šel a konal dobro“.