3. 9. 2024
|Kdysi dávno žil v jedné vesnici hluchoněmý muž. Přiznejme si, že začátek tohoto příběhu (Mk 7,31-37) nezní moc slibně. První, co člověka napadne, je důvodné podezření, že se ho to vůbec netýká. Tedy pokud zrovna není sám hluchoněmý.
Ale je to jen klamné zdání. Když se do příběhu zaposloucháme, dříve či později nám dojde, že to není kuriózní historka o vzácném zdravotním postižení. Hluší jsme totiž v jistém smyslu všichni. Ten příběh se týká nás. Vždyť téměř všichni proroci naříkali nad tím, že mluví k nedoslýchavým lidem, k nahluchlým posluchačům, k těm, kdo mají „zavřené uši“. Tělesná hluchota je v Bibli skoro vždycky symbolem vážnější choroby, a sice onemocnění v oblasti vztahů. Naznačuje to i tajemná Ježíšova věta „kdo má uši k slyšení, slyš“. V knize Zjevení je to dokonce refrén sedmi naléhavých promluv k sedmi…
Zbývá vám ještě 84 % článku!