Je to dáno jednak tím, že taková pomoc je téměř nedostupná, a jednak tím, že tyto děti nebo jejich rodiče nad vyhledáním pomoci ani neuvažují.

V nedávné době se ve veřejném prostoru objevily minimálně dva výzkumy, které přinesly data o duševním zdraví dětí, dospívajících a mladých dospělých v ČR. První z nich byl prezentován na podzim roku 2023. Šlo o pilotní projekt odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí. Výzkum se uskutečnil na základních školách ve všech krajích v květnu a červnu. Zapojilo se do něj přes šest tisíc žáků 9. tříd. Jeho výsledkem bylo mimo jiné alarmující zjištění, že tři z každých deseti oslovených dětí projevují znaky středně těžké až těžké úzkosti a další čtyři z každých deseti projevují známky středně těžké až těžké deprese.

Druhý výzkum byl představen letos v květu. Realizoval ho tým vědců z Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice (1. LF UK a VFN) pod vedením prof. Radka Ptáčka, který v průběhu deseti let sbíral data o duševním zdraví a životním stylu mladých lidí mezi 18 a 30 lety. Z analýzy je bohužel zřejmé, že duševní zdraví mladých lidí se trvale zhoršuje. „Nejedná se vůbec o izolovaný fenomén, zhoršující se zdraví mladých dospělých je odrazem celkového zhoršujícího se duševního zdraví české společnosti,“ říká vedoucí výzkumného týmu Radek Ptáček.

Z výsledků lze například vyčíst, že jeden z deseti mladých dospělých má těžké příznaky deprese a tři z deseti mají problémy se spánkem. Zároveň se ukazuje, že úzkost, stejně jako deprese a syndrom vyhoření se vyskytují více u žen než u mužů. Totéž zjištění přinesl i předchozí výzkum mezi žáky 9. tříd: depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek dívek oproti chlapcům.

Můžou si za to mladí lidé sami?

Ve veřejném prostoru a na sociálních sítích se často objevuje názor, že dnešní mladá generace je křehká, zhýčkaná a za spoustu potíží si může sama. K tomu ale vedoucí výzkumu doplňuje: „Psychická odolnost, schopnost zvládat i běžné situace se určitým způsobem zhoršuje, ale nedívejme se na to jako na vinu této generace. Je to produkt naší výchovy a je to reakce na celospolečenské změny.“

Z výzkumu probíhajícího od roku 2014 vyplývá, že duševní zdraví negativně ovlivňuje hned několik faktorů: tlaky spojené s digitálními médii, sociální sítě, dynamický vývoj na trhu práce, trvalý dopad pandemie, celospolečenské změny a politické události, jakými je například ruská agrese vůči Ukrajině. „My jako rodiče kromě toho děláme dvě základní věci jinak: za děti řešíme příliš věcí a hodně věcí jim poskytujeme,“ říká Radek Ptáček. Když se pak součástí životního stylu mladých lidí stane třeba špatný spánek nebo návykové látky, příznaky potíží se rychle stupňují.

Prevence a podpora služeb

Nedostatek dětských psychologů, psychoterapeutů a psychiatrů, kteří by dětem a mladým lidem mohli pomoci, je chronický a nevyřeší se ani v řádu několika let. „Výsledky výzkumu nás motivují k tomu, abychom se snažili více propagovat základní principy péče o duševní zdraví – je to investice, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí více, než si dovedeme představit,“ zdůrazňuje Radek Ptáček. „Stát by měl kromě podpory rozvoje sítě služeb také iniciovat a podporovat programy vzdělávání učitelů i rodičů a vytvářet informační kampaně o tom, co duševní zdraví je a jak je důležité,“ podotýká.

Pracovní skupina Výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů pod vedením Magdaleny Lukasové při NÚDZ se na základě svého výzkumu rozhodla reagovat cestou prevence prostřednictvím dvou úspěšných projektů. Prvním z nich je šestitýdenní kurz pro rodiče a pečující s názvem „Bez obav – jak vyzrát na strachy dětí“. V jeho průběhu si vyzkoušejí a osvojí techniky a dovednosti, díky nimž budou schopni podpořit nejen své dítě, ale i sami sebe. Druhým je univerzální vzdělávací program „Všech pět pohromadě“ zaměřený na zvyšování duševní gramotnosti dětí kolem 11–13 let. Ten je připravený tak, aby mohl být integrovaný například do jednoho pololetí na základních školách. Podrobnosti o obou projektech lze nalézt na webových stránkách www.dzda.cz.