6. 8. 2024
|Při příležitosti památky Jany Františky de Chantal (12. srpna) publikujeme text jejího „mistra a otce“, jak s oblibou Františka Saleského nazývala. Na přelomu 16. a 17. století šířili v rodné Francii tzv. mystiku všedního dne: „Duše činí pokroky v dobrém jen díky jemnosti, dobrotivosti, lásce a snášenlivosti.“
Jedním z vhodných způsobů, jak se cvičit v laskavosti, je ten, který se obrací k nám samým: nikdy se neroztrpčujeme na sebe ani na své nedokonalosti. Neboť i když rozum velí, abychom nad spáchanými vinami cítili rozhořčení a nelibost, přece jen v tom rozhořčení nesmí být žádná zatrpklost, škarohlídství, nedůtklivost nebo zlost. V tom právě mnozí lidé velmi chybují: dali se unést hněvem a pak se zlobí, že se zlobili, rmoutí se nad tím, že byli zarmouceni, roztrpčují se tím, že byli roztrpčeni; a tím udržují své srdce ve stavu rozhněvanosti, až tímto pocitem prosákne. A i když se zdá, že…
Zbývá vám ještě 86 % článku!