Přihlásit se
Obsah
FEJETON Marie Kolářové
23. 7. 2024
|Morušovníku se dobře daří v teplých regionech. Na našem území měl vhodné podmínky na jižní Moravě. Jako dítě vyrostlé na Vysočině jsem jeho plody neznala. Jednou v létě jsem s rodiči zavítala na návštěvu příbuzných někde na Znojemsku. Poprvé v životě jsem ochutnala moruše. Jejich lahodná chuť mě naprosto uchvátila. Někdo jiný řekne, že moruše jsou mdlé a příliš sladké. Moje dětská vzpomínka se však vryla hluboce do paměti. Moruši jsem vnímala jako nebeskou manu.
Po mnoha letech a několika přestěhováních jsme se zabydleli poblíž jedné stanice metra v Praze. Před domem se nachází malý parčík. Hádejte, co jsem objevila? Ten vysokánský strom kousek od chodníku, ano, to je morušovník. Zajásala jsem. Pravda, ozobávala jsem plody pouze z nejníže položených větví, vzít žebřík a lézt na vyšší místa mi jaksi připadalo nepatřičné. Můžu si přece koupit kdejaké exotické ovoce, navíc to není můj strom. Typická rada pro sklizeň moruší, a to rozložit plachtu pod strom a posbírat je, byla v daných podmínkách rovněž nepoužitelná. Nijak jsem ani nebažila po maximu…
Zbývá vám ještě 63 % článku!
