9. 7. 2024
|V duchu poděkování za svobodu i prosby za její uchování se nesla letošní Národní cyrilometodějská pouť na Velehradě a související Dny lidí dobré vůle.
Provázela je totiž mimo jiné připomínka 75. výročí vydání společného pastýřského listu „Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“, který upozorňoval na hrozící ztrátu svobody po nástupu komunistického režimu v roce 1949, nebo 110. výročí narození Mons. Josefa Olejníka - kněze, který nejprve bojoval proti nacismu v československé armádě v Anglii a poté mu komunisté bránili v duchovní službě. Na příkoří věřících za minulého režimu upozorňovala i výstava „Nezapomínejme na zločiny komunismu“ instalovaná až do konce léta v ambitech poutního areálu. „Tvoří ji několik plastik, symbolů zabitých, umučených a vězněných duchovních,“ uvedl tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.
Téma svobody se promítlo také do koncertu Večer lidí dobré vůle, při kterém se ve čtvrtek večer vybralo na podporu charitativních projektů přes milion korun. Moderátoři v jeho průběhu pozvali přes obrazovku na velehradské pódium také Raymonda Kapauna, synovce Emila Josefa Kapauna - amerického vojenského kaplana s českými kořeny. „Strýcova láska byla tak hluboká, že dokázal odpustit i těm, kteří ho před více než sedmdesáti lety v zajateckém táboře v Severní Koreji mučili a nakonec i zabili. Jeho poselství naděje a laskavosti je stejné, jaké i lidé dobré vůle na Velehradě ukazují světu,“ řekl jeho synovec. Úvod hlavní poutní bohoslužby, k níž se na Velehradě v páteční dopoledne shromáždilo na třicet tisíc lidí, nicméně charakterizovala aktuálnější událost: apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo zde jako zástupce Svatého otce vložil na ramena arcibiskupa Josefa Nuzíka pallium, symbol jeho služby věřícím v moravských diecézích. Ve své česky pronášené promluvě pak shromážděným tlumočil i jeho pozdrav. „S radostí vám přináším zvláštní požehnání papeže Františka, který váš národ a zdejší církev dobře zná a miluje,“ zdůraznil.
Následně i on připomněl dějiny naší země a dodal: „Nenechali jste se pokořit výzvami souvisejícími s vaší identitou a sjednocuje vás opravdový smysl pro vlast. Vaše státní hymna to vyjadřuje velmi výmluvným způsobem:,Kde domov můj?‘ Váš pocit sounáležitosti ale není výlučný a umíte se o něj podělit s ostatními. Dokážete nabídnout ostatním, aby vlídným a jedinečným způsobem zakusili, kdo jste a kde máte domov,“ zmínil nuncius Okolo a s odkazem na slova T. G. Masaryka pokračoval: „Kdyby každý měl opravdový smysl pro lásku ke své vlasti, která nikoho nevylučuje, nedocházelo by k válkám a konfliktům.“ Pohnuté dějiny minulého století se pak znovu připomněly v závěru poutní bohoslužby, když mezi osobnostmi oceněnými letos Českou biskupskou konferencí zaznělo jméno Milana Zbořila, lékaře, který mj. zachránil tělo komunisty pronásledovaného kardinála Trochty před spálením, nebo vyznamenáním tajně vysvěceného kněze P. Jiřího Floriana. (Více informací o oceněných na str. 6.) A vzpomínka na komunistický útlak rezonovala i ve slovech kardinála Michaela Czerného, prefekta vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji a také brněnského rodáka, jehož rodina po komunistickém převratu emigrovala do Kanady. „Děkuji vám, že jste mě opět přivítali doma. Jsem tu s vámi moc rád,“ pronesl v závěru bohoslužby česky a shrnul pak význam probíhající synody o synodalitě, které se jako delegát účastní: „Papež František nás vybízí, abychom vpřed pokračovali nikoli tím, že budeme jedni s druhými soupeřit anebo bojovat. Papež říká, že dál dojdeme jen tehdy, když budeme v harmonii se vším ostatním putujícím Božím lidem. Modleme se dnes tady na Velehradě, abychom dokázali pěstovat bratrství mezi lidmi všude tam, kde žijeme svůj každodenní život,“ uzavřel kardinál Czerny.