Čas od času udělá někdo něco nesmyslného, nešikovného, neúčelného. Ve skutečnosti měl však úplně jiný úmysl. Jenomže se mu to nepodařilo… A někdo by zase chtěl říci, jak co myslí, ale nenachází k tomu slova… Třetí by chtěl vyjádřit nějaké smýšlení, ale jeho výraz a gesto ho neposlouchají… Což někdy nevíme velmi přesně, co by bylo třeba říci, chceme to říci čistě a upřímně – a zůstaneme němí? Nenajdeme výraz. Stává se dokonce, že něco chceme, a nevíme co. Že cítíme jakési nutkání, že zneklidníme, a přitom nerozumíme sami sobě. Pak oněmíme uvnitř, v daleko větší hloubce, a je nám nejasné jak…