Na P. Czendlikovi je sympatické, že nikam nic ze své víry a povolání „nepropašovává“. Nic skrytě nepodsouvá, ale hned se pochlubí a se svou kněžskou kůží jde rovnou na trh. První díl, první záběry, první slova: „Vždycky jsem si myslel, že můj život faráře má svůj řád. A najednou z ničeho nic – spadlo to na mě jako blesk z čistého nebe – stal jsem se průvodcem po svém milovaném Polsku. Jsem kněz. Toho času na cestách.“ A je velice praktické, že v seriálu, který už v předchozích sériích divákům České televize ukázal (nejen) z okýnek karavanu Česko, Slovensko a Maďarsko, je průvodcem tentokrát farář. Naši slovanští sousedé na severu jsou totiž mnohem více nábožensky založení, takže diváka nečeká jen přehlídka krás přírody, měst, architektury, historie, gastronomie a kultury, ale také duchovního dědictví, které si Poláci tak hýčkají.

První díl například představí trošku nečekanou pravoslavnou tradici: své putování Zbigniew Czendlik začal v Podkarpatském vojvodství, v Haliči, navštívil pohoří Bieszczady a města Łańcut a Sanok, kde poseděl na lavičce se sochou dobrého vojáka Švejka, který tudy ve věhlasném románě putoval na východní frontu.

Lanškrounský farář se na obrazovce prochází polskou krajinou i sídly a přitom přeskakuje mezi češtinou a polštinou, brilantně využívá znalost obou jazyků, ale i kultury na obou stranách hranic. Protože s námi v Česku žije drahnou dobu, vidí nám až do žaludku, takže ví, čeho si pro nás všimnout, nač naši náturu lapí i jakou hláškou zaujme. Umí se zeptat, protože ví, co Čecha zajímá, a dovede také svou srdečností a nonšalancí „rozmluvit“ své polské rodáky. Ti si s ním pak vykládají jako s kamarádem, ačkoli je vlastně turistický špion z České televize!

Díky použitým dopravním prostředkům (karavan, čtyřkolka, bicykl) Czendlik doputuje na nádherná místa po skvělých cestách a cestičkách. Mimochodem polská dopravní infrastruktura už zdaleka není to, co byla v „devadesátkách“, ba ani před deseti lety. A jako zhoustla dopravní síť, zkrásněla i města, což seriál také ukazuje: například ve druhém díle se představuje prolínání východní a západní kultury v Lublinském vojvodství, kde se nachází také Roztoczanský národní park i historická města jako „Padova severu“ Zamość, od roku 1992 zapsaný na seznamu UNESCO.

Záběry, jaké se jen tak nevidí

A gastronomie? Poláci na rozdíl od nás vytěžují ze své tradiční kuchyně gastronomické skvosty, stavějí na nich koncepty restaurací a s nápaditostí strkají do kapsy „mezinárodní“ konkurenci. To, co P. Czendlikovi předkládají hostitelé na stůl a o čem zasvěceně vykládají kuchařky či majitelé restaurací, je připravené – a natočené – tak skvěle, že se vám bude chtít do těch dobrot zakousnout.

Některé záběry působí až jako z věhlasných cestovatelských dokumentů BBC. Nad polskými lesy, městy, chrámy a nad hlavou průvodce létal dron, který nabízí nevídané perspektivy. Místy se až nechce věřit, že taková krása je k nalezení i jen pár desítek kilometrů od našich hranic. Nejeden divák si jistě řekne: Tam chci! Radím – jděte do toho.

V Karavanu po Polsku 1-8. ČT2 každou středu od 21 hodin, po odvysílání na iVysílání ČT.