Jaro v roce 1969 s sebou nepřinášelo naději na rozproudění něčeho nového a pozitivního, ale naopak ono „obnovení pořádku“, jak nástup normalizace nazval slovenský spisovatel Martin Šimečka. Tehdy dosedl do nejvyšší pozice ve straně a státu Gustáv Husák a začal tak „jarní úklid reformistů“, jak glosovali výsledky pléna ÚV KSČ pražští studenti. Ne všichni to viděli tak jasně. Ve společnosti vládl po okupaci strach, zdali se nebudou opakovat monstrprocesy z 50. let. Husák se možná proto na počátku jevil jako přijatelný kompromis - měl přece za sebou stalinistický kriminál. V tom se však i…