To je dobrá otázka. Asi je třeba si nejprve odpovědět, kdo to je „světec“. Původně slovo „svatý“ v blízkovýchodních náboženstvích znamenalo zřejmě „čistý“, „očištěný“. Ve Starém zákoně znamená „svatý“ ten, který je kulticky zasvěcený Bohu – v tomto smyslu je „svatý“ celý vyvolený národ, resp. celá církev povolaná z národů. Proto také v novozákonních listech jejich autoři oslovují křesťany, příjemce svých dopisů, jako „svaté“. Hospodinův věřící je ale také volán k čistotě ve vztahu k bližnímu, takže nemá krást, podvádět, pomlouvat apod. (srv. Lv 19). Starozákonní postavy, které takto mravně…