16. 4. 2024
|Opravené historické a duchovní skvosty, jako jsou kláštery v Teplé, Broumově a Českém Krumlově nebo poutní místa Velehrad či Jaroměřice. Dopady členství v EU můžeme vidět kolem sebe téměř na každém kroku.
Česko získalo vstupem do EU přístup k evropským fondům, které slouží k solidárnímu dorovnávání životní úrovně a díky nimž je obnoveno mnoho míst, zejména církevních památek. „Na evropské fondy lze nahlížet z různých úhlů. Jsem však přesvědčený, že klady převažují. Stovky projektů opravy památek by se jinak vůbec nepodařilo realizovat,“ hodnotí Aleš Kozák, ředitel Institutu pro památky a kulturu, který vydává časopis Propamátky a organizuje soutěž o kreativní sbírky na rekonstrukce s názvem Máme vybráno.
Z Ministerstva pro místní rozvoj, přes které dotace z Bruselu proudí, jsme si nechali zaslat přehled nejdotovanějších projektů od vstupu do EU: podstatná část jsou sakrální objekty, ty největší přibližujeme v tabulce. O dotace běžně žádají biskupství, farnosti nebo řády.
Vůbec největší evropský příspěvek za posledních dvacet let získal premonstrátský klášter v Teplé na Mariánskolázeňsku, konkrétně přes 420 milionů korun. Rozsáhlý areál založený patronem plzeňské diecéze bl. Hroznatou řád získal zpět po roce 1989 v zuboženém stavu. „My bychom jako malá komunita tak velký klášter nepotřebovali, ale jsme rádi, že se dědictví bl. Hroznaty podařilo uchovat,“ vzpomíná dlouholetý opat kláštera P. Filip Lobkowicz. „Bez evropských fondů bychom obnovu barokního křídla rozhodně nezvládli,“ konstatuje s tím, že ve výčtu benefitů EU nejsou jen finance. „Samozřejmě je důležité, aby EU zůstávala věrná svým křesťanským zásadám, svobodu nám přinesl právě i vstup do ní,“ poukazuje tepelský opat.
Díky dotacím z EU, tedy z bohatších zemí, se podařilo opravit také barokní kostel sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, kterému se přezdívá Perla Vysočiny nebo spolu s přilehlým zámkem a zahradami přímo „moravské Versailles“.
Unikátní chrám potkala generální oprava po třech stech letech. Cílem bylo vrátit jej do raně barokní podoby a zároveň vytvořit návštěvníkům prostředí odpovídající 21. století. „Opravou prošly krovy, fresky, oltáře, střechy, statika, fasáda, interiér, stropy, podlahy, okna, dveře, elektroinstalace, ozvučení, osvětlení a vytápění včetně tepelných čerpadel. Chrám má nové sociální zázemí, obnovila se terasa, kde vznikla komunitní část, a má i výstavní část,“ vyjmenovává místní farář Tomáš Holcner. Náklady dosáhly 106,7 milionu korun, přičemž dotace z IROPU (Integrovaný regionální operační program) činila 94 milionů. Jednou z podmínek pro čerpání z fondů bývá, že se památka otevře veřejnosti. Nyní se návštěvníci dostanou i do dříve nepřístupných prostor, třeba na věž s výhledem do zahrady. Oprava získala prestižní ocenění Stavba roku 2023.
Druhou největší dotaci dostal poutní areál na Velehradě. „Je skvělé, že díky EU přišlo takové množství peněz, že bylo možné ve třech velkých projektech opravit a přivést do současného stavu nejen baziliku, ale celý areál. Velká poklona také všem, kdo měli projekty na bedrech,“ oceňuje starosta Aleš Mergental.
I díky tomu se obec může rozvíjet. „Nyní vrcholí přípravy k vytvoření organizace, která propojí spolupráci Arcibiskupství olomouckého, farnosti, Matice velehradské, Regionu Slovácko a naší obce. Cílem je efektivnější spolupráce na rozvoji Velehradu jako poutního místa a zároveň obce, tedy Velehradu, který je tu pro všechny,“ informuje starosta.
Do první desítky se dostala i rekonstrukce Poutního areálu sv. Prokopa v Sáza vském klášteře. „Pozitivum je, že dostanete značné prostředky. Nevýhodou je, že je to spojené s velkou byrokracií – ta je asi z hlediska kontroly pochopitelná, ale náročná,“ říká místní farář P. Radim Cigánek.
Aleš Kozák při vědomí mnoha pozitiv považuje za vhodné pojmenovávat i nedokonalosti, diskutovat o nich a řešit je. „Úskalím bývají výběrová řízení s preferencí nízké ceny, což je samozřejmě v oboru péče o kulturní dědictví velmi limitující. Dalším faktorem jsou často až šibeniční termíny, které jdou proti vhodným stavebním postupům, zejména s ohledem na počasí,“ dodává ředitel Institutu pro památky a kulturu.
Největší evropské dotace
Klášter premonstrátů Teplá 422,5
Velehrad 282,4
Kláštery Český Krumlov 270,3
Klášter Broumov 166,3
Klášter Osek 104,7
Kostel sv. Mořice v Olomouci 104,5
Poutní areál na Sázavě 101,5
Stará Boleslav 100,3
Kostel sv. Jana Nepomuckého
na Zelené Hoře (II. etapa) 100,3
Kostel sv. Jakuba většího v Brně 100,1
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj (v milionech korun)