„Jen co se země trochu zotavila z koronaviru, už znovu platí přísná hygienická opatření, zákaz shromažďování a zkrácené bohoslužby, dezinfikují se vozidla, tržiště, domácnosti,“ vzkazuje ze Zambie vedoucí tamní mise Arcidiecézní charity Praha (ACHP) Aleš Vacek. „Podruhé byl odložen začátek školního roku pro 4,3 milionu školáků, probíhá plošná vakcinace obyvatel. Ačkoliv byly podány více než dva miliony vakcín a počet nových případů začal klesat, vyhráno ještě není, cholera se šíří dál,“ dodává. Nejhorší situace panuje v hlavním městě Lusace, zasažen je ale i venkov, včetně oblastí, kde má pražská Charita své mise. Nakazily se desítky tisíc Zambijců, nejméně 620 lidí už na nebezpečné onemocnění zemřelo.

Jak informuje ACHP, špatná situace je zvláště v předměstských slumech Lusaky. Přeplněná obydlí, chybějící kanalizace nebo bezpečné zdroje pitné vody a také špatná osobní hygiena – to vše vytváří živnou půdu pro šíření této značně infekční průjmové choroby. Protože nedostačuje kapacita nemocnic, v Lusace ošetřují na tisíc pacientů na tamním fotbalovém stadionu. V přilehlé oblasti Rufunsa (kde mj. funguje program Adopce na dálku ACHP) zase našli nemocní azyl ve školách, kam za nimi dochází nemocniční personál. V regionu navíc před nedávnem vznikl nelegální zlatý důl, který přilákal mnoho Zambijců za vidinou rychlého zbohatnutí. Chybí zde ale jakákoli infrastruktura a jediným zdrojem vody je blízký potok.

Chudoba i nízké povědomí

Jak pro ACHP dále vysvětluje zdravotní sestra Peggy Nyendwa, „nejsou zde žádná sociální zařízení, lidé si vaří jídlo, perou prádlo a chodí na toaletu přímo v terénu. Kvůli velkým přívalovým dešťům se kontaminoval jediný vodní zdroj, a tak jsme první dny přijímali desítky případů s cholerou. Někteří pacienti byli tak dehydrovaní, že jim musela být podána infuze do obou paží zároveň a ani to už v některých případech nepomohlo.“ Sestra Nyendwa je jednou z několika zdravotníků, kteří se kvalifikovali díky Adopci na dálku.

Další z nich, zdravotní sestra Elina Kalaba z města Kabompo u hranic s Angolou, popisuje: „Část dne pracuji ve zdravotním středisku, ale zároveň jsem součástí týmu, který denně vyjíždí do okolních vesnic a provádí zdravotní osvětu i kontrolu hygienických opatření. Navštěvujeme dům od domu, kontrolujeme, jak lidé vaří a uchovávají uvařené jídlo, kde mají toaletu a zdroj vody. Někteří mají latrínu téměř vedle mělké studny, ze které berou vodu, nebo je studna vedle jámy na odpadky. V takovém případě musíme vše dezinfikovat postřikem a studnu bohužel zasypat,“ upozorňuje zdravotnice. „Na místním tržišti jsme také zavřeli několik stánků s rychlým občerstvením. Opakovaně nabádáme trhovkyně ke striktnímu dodržování hygieny při prodeji zeleniny a ovoce, rozdáváme letáky,“ dodává.

A do třetice dokresluje situaci zdravotní sestra Eunice Lungu z Chinyunyu poblíž Lusaky: „Někteří nakažení odmítají ošetření, přou se s námi, že se otrávili, chtějí, abychom je poslali domů. Okamžitě je izolujeme od ostatních, provedeme dekontaminaci a zahájíme léčbu. Domů se vracejí až za několik dnů pouze v doprovodu našeho týmu, který jejich domov vydezinfikuje. Místní lidé často odmítají očkování a nejsou ochotní dodržovat zásady správné hygieny, které se jim snažíme neustále vysvětlovat. Až když nám za pár dnů přivezou nakaženého člena rodiny, uvěří a začínají spolupracovat.“ ACHP se proto ve spolupráci s místními soustředí nejen na přímou zdravotní pomoc, ale právě na osvětu. Všechny děti z programu Adopce na dálku tak dostaly k Vánocům mj. mýdlo a prací prášek. Další jsou pro ně připraveny ke znovuzahájení školní docházky.