Být rodičem je jednou z přirozených potřeb člověka a nezbytnou podmínkou toho, aby dar života mohl být předáván z generace na generaci. Hovoříme-li o náhradním rodičovství, pak tím odnepaměti byli míněni náhradní rodiče – osvojitelé a pěstouni, kteří „nastupují“ namísto rodičů, kteří se nemohou anebo nechtějí o své děti starat či pokud je dítě ztratilo třeba úmrtím. Od konce 70. let s pokrokem lékařské vědy nabývá pojem „náhradní matka“ dalšího významu: je to žena, která dítě odnosí ve svém těle a porodí je, aby je pak předala jeho genetické matce, která je bude vychovávat a stane se tak…