Neutíká. Ví, kde je její místo a co má dělat. Ale utrpení jejího srdce - srdce matky - to ani trochu neumenšuje. Uvnitř plně prožívá bolest svého milovaného syna. Pro nás matky je velmi těžké vidět trpět své děti. Raději bychom vzali jejich utrpení na sebe, abychom je uchránily. Ale tak bychom nedozrály ani my, ani ony! Až budeme prožívat těžké chvíle, rozpomeňme se ve víře, že Bůh ve své moudrosti a dobrotě umí všechno těžké a bolestné v našich životech proměnit v drahocenné perly milosti, pakliže mu to nabídneme. Nemá smysl zabývat se tím, proč se věci vedoucí k utrpení dějí. Vždy stojíme…