13. 2. 2024
|Před chvílí odešel Rudolf - bezdomovec, bývalý vězeň. Teď v zimě zazvoní u nás na faře docela často. Uvaříme mu čaj, někdy ohřejeme zbytek oběda, vybavíme ho kusem chleba a salámu.
Rudolf naštěstí není agresivní a je vděčný. Když jsem s ním dnes seděl nad hrnkem horkého čaje a poslouchal jeho zmatenou řeč, bylo mi ho líto. Nikoho nemá, nic neumí, s nikým se pořádně nedomluví. Žije si ve svém iluzorním vnitřním světě a možná je v něm i trochu šťastný. Těší se, až ho zase zavřou - jedině ve vězení má zajištěné jídlo, teplo a střechu nad hlavou. Rudolf není jediný. Mnoho lidí trpí. Někdy nám působí bolest příroda: přijde povodeň, tornádo, zemětřesení. Učíme se stále lépe je předvídat a odstraňovat jejich následky. Nebo úrazy a nemoci: ty zase umí léčit moderní medicína; a…
Zbývá vám ještě 74 % článku!