Vzpomínám na ty vzácné chvíle o prázdninách u babičky. Často jsme s přáteli vyběhli z chalupy za humna, lehli si jen tak na záda do trávy, žvýkali stébla, poslouchali zběsilý cvrkot cvrčků a s doširoka otevřenýma očima zírali na tu bezednou nádheru nad sebou, lemovanou šedobílými chuchvalci mraků. Žádný vrtoch bezduché hmoty Párkrát se stalo, že se naše líné povalování v trávě proměnilo ve svatou chvíli. Z oblaků začalo poprchávat, do tváří nám pleskaly teplé kapky letního deště a na nebi nad námi se objevila ta neskutečná šestibarevná krása, magický oblouk utkaný z červené, oranžové,…