23. 1. 2024
|Už sedm let existuje „celorepubliková“ farnost pro neslyšící, jejíž členové si to připomněli v sobotu v Praze při slavnostní mši svaté. Je jejich duchovním domovem, protože v běžných farnostech slovům nerozumějí.
„Scházíme se jednou měsíčně v Praze na Lhotce. Přijíždějí neslyšící či nedoslýchaví lidé nejen z okolí, ale i z Moravy nebo třeba z Plzně. Bývá nás asi čtyřicet, o svátcích až sto,“ říká Alena Voráčová, jedna z pastoračních asistentek, které o farnost pečují. Slovo „říká“ je trochu zavádějící – je neslyšící a vyjadřuje se ve znakovém jazyce. Bez její kolegyně Romany Petráňové, která vše ochotně překládá, bych nerozuměl.
A jak vypadá bohoslužba v této unikátní farnosti? Kněz ji slouží jako každou jinou, ale má po boku tlumočníka a liturgická čtení se tzv. znakují. „Čtení musíme nejprve přeložit do znakového jazyka a nahrát na video. Lektor ho dostane dva týdny předem a musí se vše naučit zpaměti,“ přibližuje Voráčová. Tříčlenný překladatelský tým už má takto hotový téměř celý liturgický cyklus A a asi polovinu cyklů B a C. Texty připravují i pro další dvě společenství neslyšících, která se pravidelně scházejí v České Třebové a Ostravě a také spadají do této celorepublikové farnosti. Tři ze čtyř nedělí v měsíci se tak někde v Česku koná mše svatá pro neslyšící.
Správou této nezvyklé farnosti je pověřen P. Stanisław Góra, který je v ní od počátku. Už v roce 2012 se v jeho pražské farnosti konala duchovní cvičení P. Eliase Velly i pro neslyšící. Ti postupně vytvořili farní společenství. Znakový jazyk P. Góra neovládá, jeho kázání se tak překládají. „Ctí kulturu neslyšících, máme k němu důvěru,“ oceňuje Alena Voráčová a na mysli má například větší přímost, jiné vnímání času, tempo setkávání nebo častější oční kontakt.
Znakový jazyk je vizuální, pracuje s prostorovým vyjádřením, říká se mu také „3D jazyk“. „Pro správný překlad proto potřebujeme znát i různé detaily – třeba že se Jeruzalém rozkládá na kopci, jak vypadá rybník Siloe atd. Řadu věcí proto konzultujeme s biblisty či liturgikem,“ přibližuje Romana Petráňová. Kromě bohoslužeb připravují také výlety, přednášky, přípravy na svátosti a pravidelné biblické čajovny, k nimž se lze připojit online přes aplikaci Zoom.
Nahlédnout do života víry neslyšících umožňuje i nová kniha, kterou ve farnosti vytvořili. Pod názvem „Našel jsem poklad“ je skryto 14 rozhovorů, ve kterých neslyšící popisují svou cestu k Bohu. Polovina jich je z Česka, sedm z jiných zemí. Kniha je určená všem. U každého psaného rozhovoru je QR kód, přes který si lze načíst videoverzi rozhovoru v českém znakovém jazyce. U cizinců jsou odkazy dva – na video v českém znakovém jazyce a na druhé v mezinárodním znakovém systému. „Kniha je už k dispozici u nás ve farnosti a rozhodli jsme se, že ji budeme prodávat jen za cenu výrobních nákladů,“ dodává Petráňová. Před Vánoci a Velikonoci farnost pořádá i prohlídky kostela pro školy, které se věnují neslyšícím. Sváteční příběhy pro ně převyprávějí hravou formou s množstvím zábavných úkolů. Zapojit se letos plánují i do Noci kostelů. „Máme v úmyslu využít boční kapli kostela na Lhotce, kde budeme všem příchozím přibližovat, co děláme, a zájemce chceme naučit i několik znaků,“ uzavírá Romana Petráňová.