Křesťané se potkali přímo v Den boje studentů za svobodu v kostele sv. Jakuba v centru Prahy, aby poděkovali Bohu a sv. Anežce za 34 let svobody. Pak se vydali k památníku 17. listopadu na Národní třídu. „Získaná svoboda i jako Boží dar, vyprošený a zprostředkovaný tak mnohými, nám může docela rychle a lehce zmizet, když ji budeme chápat jako samozřejmost, nebudeme o ni pečovat, a navíc ji nebudeme dopřávat svým bližním. A pak se snadno i nám může přihodit, že se nám nesení svobody stane obtížným, když si bláhově vybavíme domnělou, avšak jistě zrádnou lehkost minulého režimu,“ varoval v kázání litoměřický biskup Jan Baxant, který mši celebroval. „Svatá Anežka Česká a celé české nebe nám připomínají velké Hospodinovy skutky. Vedou nás k uvědomění, že žít svobodně znamená být zodpovědnými a ohleduplnými. Prostě dospělými lidmi a křesťany,“ doplnil biskup. Akci s mnohaletou tradicí organizují pražský radní Jan Wolf s hercem Janem Potměšilem a Janem Sixtou. Účastnili se jí i politici především z KDU-ČSL a další veřejnost.

Biskup Václav Malý, jeden z protagonistů sametové revoluce, vybídl: „Leckdy jsou pochopitelné různé stížnosti na obtížné životní okolnosti, ale není zdravé se uzavřít do pasti stálého naříkání a podlehnout skepsi,“ napsal na svém Facebooku s tím, že povzbuzeni odvahou druhých dokážeme jít dál. To vnímá jako memento 17. listopadu.

Za svobodu děkovali i věřící v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně či na Náměstí Svobody ve Frýdku-Místku. A také v Olomouci při studentské mši sv. v rámci oslav 450. výročí zdejší univerzity. Bohoslužbě v sídle akademické farnosti u Panny Marie Sněžné byli přítomni také zástupci Univerzity Palackého. Celebroval ji biskup Josef Nuzík a kázal P. Miroslav Herold SJ.

„Na letošním výročí naší univerzity, kterou v roce 1573 založili a poté dvě stě let vedli jezuité, mě těší také to, že i po staletích zde církev má díky teologické fakultě důstojné místo a skrze ni pomáhá dotvořit nejen v akademickém světě ucelený pohled na svět a život,“ shrnul pro KT biskup Nuzík: „A při výročí sametové revoluce si zase rád připomínám, že k politické změně došlo díky studentům, a tento úkol hledat svobodu pro cosi vyššího mají také dnešní studenti.“ Stříbrnou medaili brněnské Masarykovy univerzity převzal v předvečer 17. listopadu Mons. Karel Skalický, významný představitel římského exilu. „Pro mou generaci představuje mimořádnou osobnost, která v 70. a 80. letech pomáhala udržovat v Československu naději,“ řekl prorektor univerzity Jiří Hanuš při programu Křehká svoboda.

„Jsem přesvědčen, že modlitba je síla. Budu se modlit za úspěch Masarykovy univerzity,“ reagoval na ocenění 89letý Karel Skalický a pro KT se zamyslel: „Svoboda spočívá v tom, že svou schopnost chtít cokoli, co se mi zalíbí, musím pro něco nasadit, být pro něco, k něčemu svobodný. Je to svoboda sebe-nasazení pro nějakou hodnotu. A ta je křehká, protože záleží do značné míry na tom, jak toto nasazení člověk vydrží.“

Cena pro kněze i disidentku

Organizace Paměť národa v Národním divadle ocenila pět osobností, které se takto nasadily. Mezi nimi ukrajinského pravoslavného kněze Vasyla Vyrozuba z loňské výpravy pro těla vojáků z Hadího ostrova, kteří se odmítli vzdát Rusům. Tým padl do zajetí, kde Vyrozuba mučili. Prožil tak 70 dní, než byl vyměněn za ruské zajatce. Cenu získala i Mária Šidová, která se svými blízkými v 50. letech pomáhala pronásledovaným. Ukrývali i kněze Jána Hutyru, který uprchl z vězení. Policie jej vypátrala a zatkla i Šidovou, která skončila na rok a půl v lágru. Při přebírání ceny řekla, že jako mladá svou perzekuci nebrala tragicky, byla naopak ráda, že tím zachránila před trestem své rodiče.