„Prosím vás, ve jménu Božím, abyste přestali. Zastavte palbu!“ naléhal papež po nedělní modlitbě Anděl Páně ve Vatikánu. „Je třeba okamžitě osvobodit rukojmí. Je mezi nimi mnoho dětí, ať se vrátí ke svým rodinám!“ dodal Svatý otec na adresu Izraelců unesených 7. října teroristy z Hamásu. František o řešení situace telefonicky jednal se šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem i s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, už dříve také s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem.

V pondělí pak papež v pozdravu Evropské konferenci rabínů zdůraznil, že „je znepokojivé šíření antisemitských projevů, které rozhodně odsuzuji“. Všichni věřící jsou podle něj v této pohnuté době, kterou lidstvo prožívá, povoláni ve jménu Božím budovat bratrství a otevírat cesty smíření.

O to se už předešlé úterý 31. října snažili zástupci několika náboženství v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde se modlili za mír ve Svaté zemi. Modlitbu pronesli religionista a akademický farář Tomáš Halík, bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider z Českobratrské církev evangelické a Sylvie Wittmannová ze židovské kongregace Bejt Simcha. Zaznělo i slovo z muslimské obce.

Hned ve středu odpoledne přišly na Staroměstské náměstí v Praze stovky lidí vyjádřit solidaritu s Izraelem. Na akci pořádané Federací židovských obcí vystoupil premiér Petr Fiala, který řekl, že „Izrael nezbytně potřebuje přátele“ a že Česko bude jeho hlasem v Evropě. Promluvili také vrchní zemský rabín Karol Sidon nebo vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Setkání se zúčastnil i pražský arcibiskup Jan Graubner a na dálku ho podpořil jeho předchůdce kardinál Dominik Duka.

Česká biskupská konference se minulý týden rovněž připojila k prohlášení Ekumenické rady církví odsuzujícímu antisemitismus, terorismus a projevy nenávisti. „ČBK s Federací židovských obcí po mnoho let rozvíjí plodnou spolupráci v mnoha oblastech. Tím spíše se nás dotýká, když jsou Židé, naši starší spolubratři ve víře v Boha, terčem násilí a projevů nenávisti jak v Izraeli, tak jinde ve světě, včetně naší země,“ uvedli biskupové. „Odmítáme zpochybňování teroristického útoku proti izraelským civilistům a odsuzujeme šíření dezinformací, kterého jsme v souvislosti s ním svědky. Pamatujeme v modlitbě na všechny oběti a jejich blízké, prosíme Boha za mír a zastavení utrpení všech nevinných civilistů bez rozdílu, zároveň však trváme na tom, že morální odpovědnost za konflikt nese v první řadě agresor,“ stojí v prohlášení.

Podporu formou účasti na shromáždění i společného prohlášení církví židovská obec oceňuje. „Vnímáme to jako velkou a nesamozřejmou pomoc,“ říká tajemník Federace židovských obcí Michael Pelíšek (více v rozhovoru na str. 2).

Kostely jako nemocnice

Zmírnit utrpení lidí v pásmu Gazy se snaží vyhlášením sbírky například Charita ČR. „Dostat pomoc přímo k lidem nám umožňuje spolupráce s Charitou Jeruzalém. Ta přímo v Gaze dlouhodobě působí, má na místě stovku zaměstnanců a provozuje zdravotní kliniku. Pomocí mobilních ambulancí (speciálně upravené sanitky, kde je možné provést vyšetření, diagnostiku i léčit) zajišťuje také péči potřebným v Gaze,“ popisuje pro KT Lenka Pipková z Charity ČR.

Kvůli bojům musela klinika přerušit provoz, chybí mimo jiné palivo pro generátory, ale Charita zřídila dvě provizorní „kliniky“ ve dvou místních kostelích. „V nich se pečuje o zraněné a také jsou útočištěm stovek civilistů. V nejbližší době plánuje Charita v Gaze začít s distribucí potravinových a hygienických balíčků. Zároveň bez přerušení probíhá psychosociální pomoc lidem v Gaze (online, po telefonu),“ doplňuje Pipková.