31. října–6. listopadu 2023
Aktuální
vydání
Předchozí vydání
Hledat
Rozhovor
Rozhovor

Obsah

V malém městě znějí velké otázky

Rozhovor

31. 10. 2023

|
Tisk
|

Z obyvatele hlavního města se před čtvrt stoletím stal JAN ŠKOLNÍK podnikatelem v Broumově. Později tu pomohl založit Agenturu pro rozvoj Broumovska a začal se věnovat rozvoji regionu. Agentura mimo jiné pomohla se čtvrtmiliardovou rekonstrukcí zdejšího kláštera.

Co vás zaválo do Broumova?

Už jsem prožil vlastně víc života v Broumově! V roce 1998 jsme tu s tátou koupili firmu. Kromě toho jsme pomohli založit investorskou skupinu, která dělá sociálně dopadové investice na zvýšení zaměstnanosti a na podporu tradičního podnikání v regionu. Provozujeme hotelové, ubytovací a gastronomické služby, tiskárnu a v posledním roce budujeme sýrárnu.

Příští rok to bude dvacet let, kdy jste přispěl k založení Agentury pro rozvoj Broumovska.

Jako jeden z místních podnikatelů jsem byl přizván k debatě o strategickém rozvoji regionu. Zkoušet něco změnit v této oblasti jako fyzická osoba nedává smysl, takže vznikla neziskovka. Od té doby naše činnost roste jako nabalující se sněhová koule. Vytváříme projekty a programy v oblasti kultury a vzdělávání – organizujeme hudební festival, provozujeme galerie, environmentální vzdělávací středisko a mnoho dalších drobnějších aktivit. Ale také dáváme dohromady platformy pro spolupráci mezi obcemi a soukromým sektorem.

Kde na to berete finance?

Významnou část tvoří peníze dárců a podporovatelů, a to už nejen z regionu. K tomu se postupně přidávaly místní veřejné zdroje z měst a obcí, časem přibývaly tyto zdroje z úrovně kraje, státu a pak i z Evropské unie. Vyděláváme si také svou činností, prodejem vstupenek, nabídkou vzdělávacích programů a některé obchodní projekty jsou určené k podpoře neziskové činnosti. Například tiskárna jako sociální firma směřuje velkou část případného výdělku do podpory kulturních a vzdělávacích aktivit.

Jakou roli v regionu hraje klášter, kde dnes nežije komunita řeholníků? Vždyť i díky agentuře je dnes opravený.

Spolupráci s břevnovskými benediktiny, vlastníky kláštera, jsme navázali hned zkraje. Máme jejich důvěru i podporu – a to i finanční. Díky tomu se nám v areálu kláštera podařilo uvést do života významnou část naší činnosti. Povedlo se nám tak klášter částečně oživit a využít k veřejně prospěšným účelům s pozitivním dopadem na život regionu. Díky tomu jsme pak mohli požádat o významnou dotaci na rekonstrukci kláštera, který byl v žalostném stavu. S finanční účastí benediktinů a jejich podporou proběhla rozsáhlá rekonstrukce ukončená v roce 2015 kolaudací. V příběhu Broumovska hraje klášter aktuálně roli ikony. Ti, kteří si dříve neuměli představit, že se dá uskutečnit tak veliký projekt, nyní vidí, že když se vydáme na cestu a hledáme řešení, je možné v našem regionu hodně změnit.

Historickou roli benediktinů, tedy nikoliv náboženskou, ale společenskou a ekonomickou, jako hybatele regionu tedy přebírají lidé, kteří nejsou řeholníci.

Náš region je definovaný historií benediktinů – ti tento kraj formovali a navzdory předchozímu režimu zůstal jejich otisk velmi silný. Hledáme v této tradici zdroj inspirace pro současnost i budoucnost. Zdravá identita Broumovska roste tedy z benediktinských kořenů. Pokud chceme hledat nějakou udržitelnou budoucnost, určitě to nejde bez toho, že bychom se na tohle pokusili navázat – a to i v rovině duchovní a hodnotové tradice.

Návštěvníci tohoto kraje, ale také Orlických hor či Krkonoš vidí, kterak význam státní hranice s Polskem ve smyslu bariéry mezi lidmi mizí. Místní si navzájem dobře rozumí, přeshraniční obchod a spolupráce kvetou. Jakou s tím máte zkušenost?

Příhraničí nebo také pohraničí nabízí spíše příležitosti. Hranice není překážka. Jeden příklad za všechny: v klášterní kavárně a restauračních provozech podáváme a prodáváme skvělou minerálku Polianku zpoza hranic. Spolupráce s organizacemi, obcemi a partnery u sousedů je samozřejmá a nutná. Když říkám spolupráce, neznamená to jen, že společně uděláme nějaký projekt, ale společně i plánujeme, přemýšlíme a hledáme řešení. A to je v českém prostředí těžká disciplína – domluvit se ve vlastním městě, mezi několika obcemi, natož když se při jednání pohybujete ještě v jiném jazykovém a kulturním prostoru. Polsko je jiné a mizení hranice neznamená popření odlišností našich komunit a národů. Naopak, objevujeme radost v rozdílnosti a nechceme kulturu unifikovat. Dlouho jsme říkali, že hranice postupně mizí, jak jste sám postřehl, ale stále více si všímáme, že má určitý význam a bavíme se o něm. Chceme ji bořit geograficky, ekonomicky, kde je stále mnoho překážek, ale rád bych, abychom si uchovali kulturní rozmanitost a uměli přitom dobře spolupracovat. Najít jednotu v rozmanitosti. Taková je podle mého soudu i budoucnost Evropy, to je její velký úkol – a my se snažíme o tom přemýšlet už tady v našem malém prostoru Broumovska.

Zažité stereotypy kraj popisují jako výspu.

Přesně tak, zažité stereotypy. V psychologii tohoto regionu to pak hraje nemalou roli. Je to stigma, se kterým je těžké pracovat. Region je znevýhodněn už tím, jak se k němu přistupuje. Vnější obraz pro nás není příliš lichotivý, statistiky jsou neúprosné – mnohé ukazatele říkají, že patříme k slabším článkům České republiky. Já navzdory tomu hledám spíše nevyužitý potenciál.

Mluvíte o hledání – k němu patří letos už desátý ročník akce nazvané Broumovské diskuse. Původně jsem rozuměl, že se týkají Broumovska. Ale s každým dalším ročníkem pozoruji, že míří za bariéru Broumovských stěn, tedy skal, které oddělují kraj od zbytku Česka, dokonce míří dále i za hranice státu.

Je to, jak říkáte. Snažíme se pracovat s dialogem v rámci regionu. Jenže dialog a diskuse jsou integrální součástí demokratické společnosti bez ohledu na území. Bez nich se nepohneme z místa. Když se neshodneme na společných úmyslech i cestách, jak je uskutečňovat, vládám i místním autoritám potom nezbývá nic jiného než použít moc a sílu, abychom k něčemu došli. Snažíme se přenést naše zkušenosti a otázky z Broumovska na rovinu celospolečenskou, tedy české kultury i společnosti. Broumov také prošel kandidaturou na evropské hlavní město kultury a potkali jsme se s mnoha partnery po celém kontinentě. Zjišťujeme, že některé naše otázky jsou aktuální i pro velkou část Evropy. Broumovské diskuse byly zakládány před deseti lety právě jako pokus, aby se vážná diskuse o velkých tématech soužití v České republice a Evropě vedla i v malém městě.

Broumov je ale přece jen geograficky vzdálený centru.

Hosty zveme z celé republiky. Je pravda, že cestovní vzdálenost hraje trošku proti nám, protože se stává, že hosté stráví cestováním více času než samotnou akcí. Proto se snažíme, aby lidé, kteří našli cestu na Broumovské diskuse, zde zůstali i přes noc, ideálně dvě noci, a strávili s námi celé dva dny konference. Přejeme si, aby zajímaví hosté byli nejen na pódiu, ale i v publiku, které chceme mít co nejvíc různorodé. Aby to nebyli lidé z jedné oblasti společenského života, třeba jenom z byznysu nebo veřejné správy. Nabízíme také studentská stipendia, přejeme si tedy i věkovou různost.

Zaznamenal jsem, že každý rok jsou tu hosté i z náboženské oblasti.

Přál bych si, aby církve byly v současném světě úspěšnější, uměly oslovovat lidi, dokázaly s nimi pracovat. Je proto důležité, aby zaznívaly názory a pohledy na život od lidí, kteří se věnují hledání dobra a dobrého způsobu života.

Jak hodnotíte s vaší zkušeností schopnost církve vstoupit do společenské debaty? V čem vidíte její silné a slabé stránky?

Nedávno jsem četl zamyšlení P. Marka Orko Váchy. Psal, že lidé v České republice z mnoha veřejných prohlášení vědí, proti čemu církev je. Ale ztrácí se jejich vědomí, proč a pro co tady vlastně církev je. Je proto potřeba to připomínat a opakovat. Rád vidím, že církev není nějaký názorový monolit, diskuse se vedou i uvnitř ní a hledá se, jakým způsobem pracovat v dnešní společnosti. Mezi církevními společenstvími pozoruji také ekumenické snahy, v nichž se ukazuje „to společné“, tedy shoda. Mám také radost, když u představitele církve narazím na určitou pokoru a otevřenost, schopnost naslouchat. A že se pustí do diskuse a dá šanci těm, kteří ne nutně rozumí učení církve, aby k ní třeba cestu našli – a neodradí je svým přístupem v rané fázi jejich hledání.

Jaké je téma letošních Broumovských diskusí? Proslýchá se, že dorazí i prezident.

To se proslýchalo, ale nedorazí. Bohužel nemůže. Letošní téma je po deseti letech návratem k prvnímu ročníku: kvalita demokratické diskuse. Nechtěli bychom ale, aby jednoduše zaznělo, že dialog je potřeba. Bude mnohem důležitější ptát se, jak ho máme vést, aby k něčemu byl. Jak docílit toho, abychom nejen diskutovali, ale dokázali se i shodnout a potom něco společně udělali?

Kdo všechno tedy přijede?

Na panel Dialog v demokratické společnosti máme potvrzené tři hosty: filozofa Václava Němce, politoložku, vědkyni a pedagožku Petru Guasti a teologa Mons. Tomáše Halíka. Moderovat bude tradiční moderátorská posila Světlana Witowská. Druhý, praktičtější panel Jak vést dialog by měla moderovat Renáta Kalenská. Účast potvrdil Igor Blaževič, novinář, lidsko-právní aktivista a zakladatel festivalu Jeden svět, a Jiří Havelka, režisér, dramatik a herec. Třetí panel má název Dialog a politika a moderovat ho bude Michael Rozsypal. Zatím jsou potvrzenými hosty ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta Jaroslav Zajíček a poslankyně Olga Richterová. Jednáme s dalšími hosty, kteří by měli tuto sestavu doplnit. Večerní doplňkový panel, kterému říkáme byznysový, bude hostit lidi z ekonomické branže. Přijet by měl Constantin Kinský ze Žďáru nad Sázavou, generální ředitel České Spořitelny Tomáš Salomon, podnikatel a filantrop Vojtěch Sedláček a také Ladislav Kučera, zástupce koncernu Škoda Auto. A zvu rovněž na veřejnou rozmluvu, kterou moderuji já. Dorazí na ni Martin Čadský, starosta Měšic, obce ve středočeském kraji, a Josef Suchár, který je známý příběhem nedalekého Neratova.

A co tradiční doprovodný program?

Do Broumova přijede Luboš Soukup s jazzovou sestavou. Hned na začátku konference a v pátek večer, po společné mši svaté, se chystá koncert hudby Antonína Dvořáka, kde se představí jako klavírista generální ředitel České filharmonie David Mareček a houslista Jiří Vodička. Program Broumovských diskusí je bohatý od středečního až do pátečního večera – a pro ty, kdo chtějí, máme připravená lákadla také na sobotu. Mnoho hostů totiž zůstává i na víkend.

V tomto roce jste oslavil abrahámoviny, přimělo vás to bilancovat?

Ani ne. Připadá mi, že na to úplně nemám čas. Bilancovat v padesáti dávalo smysl před 400 lety, kdy se toho věku mnozí nedožili. Já se teď cítím plně v zápřahu. Všechno dělám s vášní a naplno. A tak ještě nemůžu moc bilancovat. (směje se) Svět byznysu je navíc neúprosný. Jeden můj dobrý kamarád, bohužel už zesnulý ředitel broumovské Veby, vždycky říkal: „O tom, jak se ti dnes daří, jsi rozhodl zhruba před pěti lety.“ Jinými slovy, jak se mi bude dařit za pět let, o tom rozhoduji teď. Samozřejmě nemůžu vědět, jak to dopadne. Ale zatím dobrý.

JAN ŠKOLNÍK (nar. 16. dubna 1973) je manžel, otec tří dětí, podnikatel a filantrop, ředitel firmy Hobra – Školník a spoluzakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska, jejímž cílem je oživovat broumovský region. Nejvýznamnějším počinem, který se v rámci činnosti agentury podařilo uskutečnit, je rekonstrukce tamního benediktinského kláštera. Věnuje se umění, vědě a rozvoji občanské společnosti. Každoročně spolupořádá debatní setkání Broumovské diskuse.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou