Do Markowé poblíž Přemyšlu připutovalo minulou neděli na beatifikační slavnost třicet tisíc poutníků – včetně stovky biskupů z Polska i zahraničí, polského prezidenta i premiéra, prefekta Dikasteria pro svatořečení kardinála Marcella Semerara i vrchního polského rabína Michaela Schudricha. Ulmovi, prostí venkované z Markowé, byli totiž v roce 1944 zastřeleni za to, že ve svém domě ukryli před perzekucí osm židovských sousedů (viz KT 35). Reportáž přinesla agentura KAI.

„Srdcem dnešní slavnosti je láska a otevřený postoj rodiny Józefa a Wiktorie k bližnímu,“ vyzdvihl kardinál Semeraro, který liturgii předsedal. Jako evangelijní čtení byla zvolena pasáž o milosrdném Samaritánovi, kterou si Ulmovi kdysi ve své rodinné Bibli zvýraznili červenou tužkou a připsali k ní slovo „ano“. „Slova evangelia zapsaná na papíře se stala žitou skutečností,“ pokračoval kardinál. Ujmout se židovských sousedů bylo podle něj pro Ulmovy výrazem poslušnosti Božímu přikázání. „Bylo to ‚ano‘ Boží vůli,“ dodal kardinál Semeraro.

Přímluvci rodin

Ze Svatopetrského náměstí ve Vatikánu poutníky díky přenosu pozdravil papež František a vyzval: „Nechť je tato polská rodina pro nás všechny vzorem k následování v úsilí o dobro a ve službě potřebným.“ Přemyšlský arcibiskup Adam Szal poté zdůraznil: „Život blahoslavené rodiny Ulmů a jejich blahořečení je znamením času pro moderního člověka. Je to připomínka všeobecného povolání ke svatosti. Vyzdvihuje význam rodiny a vyzývá k úctě ke každému životu.“ Jedinečnost každého života je doceněna i tím, že je mezi blahořečené členy rodiny zahrnuto také její dosud nepokřtěné dítě, které Wiktoria začala rodit přímo během své popravy. „Tento nevinný hlas chce otřást svědomím společnosti, v níž bují potraty, eutanazie a pohrdání životem,“ zdůraznil kardinál Semeraro.

Po beatifikační mši sv. se kardinál Semeraro, rabín Schudrich a někteří biskupové odebrali na hřbitov obětí nacismu do 30 km vzdálené Niechciałky. Zde jsou pohřbeni i Goldmanovi, Grünfeldovi a Didnerovi, které Ulmovi ukrývali a kteří byli zastřeleni spolu s nimi. Křesťanské a židovské modlitby zazněly v polštině, hebrejštině a latině. Prezidentský pár poté na místo položil věnec.

Před druhou světovou válkou žila v Polsku největší židovská komunita v Evropě. A ač se za války někteří Poláci podíleli na pronásledování Židů (a i samo odhalení Ulmových zavinil polský udavač), stovky jich naopak nasadily životy, aby své židovské přátele a sousedy zachránily (viz KT 36). Ulmovým roku 1995 udělil izraelský památník Jad Vašem čestný titul Spravedliví mezi národy.

Sarkofág s ostatky nových blahoslavených je nyní umístěn v Markowé na bočním oltáři farního kostela. Jak prozradil zdejší farář P. Roman Chowaniec, lidé se na Ulmovy stále více obracejí s prosbou o přímluvu v rodinných záležitostech a farnost je připravena stát se cílem četných poutí.