Otče, jdete jako na zavolanou,“ vítá mne pečovatelka paní Samková, „zdá se, že pan Kössler umírá.“ Pan Kössler je posledním žijícím nevyhnaným Němcem v sudetském Dětřichově. Nečekal jsem to.„Jenže já nemám s sebou olej ani knihu pro pomazání nemocných.“ Paní Samková volá panu faráři do nedalekých Svitav, bere mne do auta a hned jedeme. Několik hodin poté, co jsem ho zaopatřil, pan Kössler v kruhu svých nejbližších umírá. „Vidíš, to zemřel proto, že jsi ho zaopatřil. Kdybys přišel o den později, žil by o den déle,“ dělá si ze mě legraci se vší úctou k zemřelému kolega Zbygniew. Pana…