15.–21. srpna 2023
Aktuální
vydání
32
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Národ mezi Bohem a černou princeznou

15. 8. 2023

|
Tisk
|

Jak je to s vírou v Boha v národě sv. Václava a Josefa Švejka? To se rozhodli prozkoumat jeden kněz a dva historici. A vznikl z toho poutavý knižní trojrozhovor s názvem Český Bůh.

Přiblížit čtivě a přístupně příběh křesťanství u nás od bavorských misionářů, cyrilometodějské mise, sv. Václava až po dnešek, stejně jako různé podoby víry a nevíry je opravdu smělý pokus. Salesiánský kněz Zdeněk Jančařík si k této dobrodružné jízdě mezi peřejemi tak citlivých témat, jako jsou Jan Hus, Bílá hora, rekatolizace, spojenectví trůnu a oltáře, druhá republika, skrytá církev atd., opravdu šťastně vybral spolujezdce. Historici Stanislav Balík a Jaroslav Šebek mají zkušenost s médii, a tak dobře vědí, jak dávkovat informace, aby posluchače nezahltili či nezmátli různými odbočkami, jak podat i složité věci jednoduše, aniž se člověk dopustí trestuhodné zkratky či manipulace. Ostatně oba je znají i čtenáři KT, i když Stanislava Balíka spíše jako politologa, což je jeho druhý obor.

Autoři se v úvodu nebojí poctivě přiznat, že o raném období našich dějin a prvních národních patronech nemáme dostatek zpráv a často se pohybujeme ve sféře mytologie, která vznikla až mnohem později jako součást nacionálního konfl iktu a sebepojetí národa v 19. století. Ale zároveň zdůrazňují, že v dějinách není až tak podstatné, jak se události přesně staly, ale jaký formativní příběh z nich vyrostl.

V dalších kapitolách se pak už pohybují na stále více zmapované půdě. Postupně proplouvají obdobím vlády Karla IV., husitstvím, předbělohorskou dobou, barokem, osvícenstvím, národním obrozením, první republikou atd. I když tazatel Jančařík v úvodu upozorňuje, že nad dějinami zde přemítají dva historici-katolíci, a tudíž vycházejí ze „zajištěných pozic“ svých názorů a postojů, kniha není apologií katolické církve. Žádné účtování s Jiráskem či Masarykem zde nenajdete. Autoři si spíše všímají, kterak má český člověk od nepaměti potíže s institucemi, jak sympatizuje s těmi, kteří se vymykají poslušnosti autoritám či představují alternativní cesty – a to i ve víře.

Jako červená nit se knihou vine otázka, z jakých zdrojů čerpá vyhlášený český ateismus, který má možná svůj vrchol již za sebou a dnes jsme svědky spíše náboženského analfabetismu či příklonu k ezoterice všeho druhu. Zejména tato linka je pro věřícího čtenáře přínosná, protože odhaluje i mnohé kořeny dnešních problémů církve u nás. A autoři se nevyhnou ani bilancování vztahu církve a české společnosti v posledních třiceti letech.

Zajímavost knihy zvyšují také čtyři vložené rozhovory, jakási intermezza obohacující pohledy autorů. P. Miroslav Herold SJ přibližuje příchod jezuitů do Čech a různé etapy rekatolizace po Bílé hoře, takže dojde i na pověstného Koniáše. O další vstupy, reflektující spíše současnou podobu víry a ateismu v Česku, se postarali publicista Jiří Peňás, filozo

a Tereza Matějčková a pracovník v pohřebnictví Pavel Cajzl.

Závěrečná kapitola přináší osobní vyznání obou historiků, kterých se Zdeněk Jančařík ptá po důvodech jejich víry a naděje a po jejich vztahu k církvi. Dozvíte se ale také, že v klasických českých pohádkách až podezřele chybí Pán Bůh, zato je v nich dost magie s černou princeznou a různými „alabastrovými ručičkami“. Jako by předjímaly, co nejčastěji najdeme v regálech českých knihkupectví v oddílu „Náboženství“ dnes.

Z. Jančařík – S. Balík – J. Šebek: Český Bůh (Vyšehrad 2023)