25. 7. 2023
|Umím si představit, že mnohým posluchačům nedělního evangelního čtení (Mt 13,44-52) zůstanou v uších zejména slova: „Tak bude i při skonání věků: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“ Celé to krásné poselství 13. kapitoly Matoušova evangelia, kterou již třetí neděli za sebou čteme, jim tak zanechá v myslích určitou pachuť.
Jako kněz nemám děti, ale občas se lidí ptám: „Hodili byste své dítě do ohnivé pece?“ „No to v žádném případě! Co je to za prapodivnou otázku?“ zpravidla odpovědí. „Umím si představit, že byste naopak pro své dítě třeba i do pece skočili. Jak si pak ale můžete myslet, že by vás, kteří máte Boha za Otce, do ohnivé pece hodil on?“ „Ježíš to přece říká…,“ slyším častou odpověď. Hrůza, kterou si nelze ani představit Je pravda, že Ježíš i na dalších pěti místech v Matoušově evangeliu hovoří o vyvržení člověka do temnot či do údělu mezi pokrytci, kde bude jen pláč a skřípění zubů, tedy…
Zbývá vám ještě 84 % článku!