Když končila válka, bylo Jindřišce 22 let. Protože měla ráda lidi, začala jim pomáhat v Charitě. Reagovala tehdy na výzvu, že se hledají dobrovolníci pro pomoc lidem vracejícím se z koncentračních a pracovních táborů. „Byly to vyhublé kostry, měli vši, blechy a velký hlad. Někteří měli za sebou pochod až z Německa,“ ohlíží se Jindřiška Grecová. Pracovníci Charity vařili ve velkých kotlích jídlo a rozdávali potřebným potraviny a oblečení. „Nejvíce pomoci přišlo z Ameriky. Bylo to nejen jídlo a šatstvo, ale pomohli nám zařídit také dvě lékařské ordinace. Stály tam fronty lidí. Vzpomínám si také…