Jako babička jsem ráda, pokud jsou děti vevnitř a celkem nemám důvod je posílat ven. Až na ty chvíle, kdy si společně naplánujeme třeba procházku a těsně před vypuknutím akce se začnou vzpouzet. V takový moment je třeba použít nějaký fígl, jako třeba tuhle, když jsem s nimi chtěla courat po Praze. Naštěstí je jejich maminka ilustrátorka, a když nastala odchozí krize, rychlou rukou nám nakreslila babičku a vnučku (7) s vnukem (9) na tvrdý papír. Vystřihli jsme je a vznikla naše verze ve „dvě dé“, jak pravil vnuk. Vyrazili jsme do Prahy s výtvarným projektem S babičkou na Hrad!, pro který se…