Rusky – alespoň na mé bídné maturitní úrovni – uměl jediný z nich. V Rusku nebyl žádný a v kontaktu s nějakým Rusem není také nikdo. Na otázku, komu patřil Krym předtím, než ho na konci 18. století anektovala Kateřina Veliká, jsem nedostal jedinou odpověď – kromě toho, že se na mě dotyční začali škaredit. Zkusil jsem se tedy raději bavit o ruské kultuře, zejména literatura je přece skvělá, na tom se snad shodnou všichni. Ano, Dostojevskij a Tolstoj, to jsou veličiny, dozvěděl jsem se. A něco současného? Ani tady jsem nebyl úspěšný. Nikdo z kremelských fanoušků ani nezaslechl jména jako…