Při čtení pašijového příběhu myslím na to, jak je důležité mít pořád před očima celek Ježíšova života a neoddělovat jednu oblast od druhé. Mám na mysli: Vtělení, kázání, utrpení a Vzkříšení. Může se totiž snadno stát, že zůstaneme pouze u jedné skutečnosti a náš obraz Ježíše zůstane neúplný, někdy i dost pokřivený. Tak třeba Vtělení – setrvám u pohledu na malé dítě v jeslích anebo si celý život vystačím s úctou k Pražskému Jezulátku. Je to bezpečné, protože se tady nemluví o obtížích života a také tento způsob zbožnosti ode mě nic zvláštního nevyžaduje. Ale Ježíšův příběh se nezastavuje na…