Meditace a kontemplace nejsou jen doménou mystiků, ale součástí života každého křesťana, který skrze ně hledá cestu k Pánu. Tuto cestu však sdílejí i lidé jiných vyznání, jako právě „starší bratři ve víře“.

Rabín Aryeh Kaplan svým dílem budí mezi svými silný pozitivní ohlas, jeho úvahy o židovské meditaci ale překvapily. Sám k tomu říká: „Když se ptám, proč se lidé uchylují k jiným náboženstvím, odpovídají, že v judaismu nevidí nic tak hlubokého a duchovně uspokojujícího. Když jim říkám, že v judaismu existuje silná tradice meditace a mysticismu, dívají se na mne nedůvěřivě.“ A přesto: tak jako býváme překvapeni z hloubek, do kterých sestupovali sv. Bernard, sv. Hildegarda, bl. Anna Kateřina Emmerichová nebo sv. Padre Pio, podobné ponory můžeme najít u rabínů od rabiho Nachmana po rabiho ben Eliezera.

Jako věřící křesťané nebo židé víme, s kým se v modlitbě, ve svátostech, v kontemplaci, v tvůrčí práci či skrze oběti a milosrdenství setkáváme. Pro lidi z nenáboženského prostředí tu nahlížíme kamsi „za oponu“. Ve skutečnosti je ale naše setkání s Bohem osobní a intimní, ne chvilkový výlet „kamsi mimo nás a svět“, ale každodenní život s Bohem. Usebrání, soustředění, vystoupení z hluku světa i vlastních rušivých myšlenek – to vše slouží podle autora k přípravě srdce, do něhož pak může cele vstoupit Bůh. Židé si pro své niterné setkání s ním vybírají např. krátký úryvek z Tóry, který dokola opakují. Připomíná to modlitby křesťanských otců, kteří pro růst duchovního života doporučovali růženec nebo krátká modlitební zvolání.

K židovské meditaci, stejně jako ke křesťanské, patří i usebrání fyzické, zklidnění tělesných hnutí, představování si předmětu naší meditace – Boha v jeho velikosti a kráse. Do plodné meditace by člověk měl vplouvat postupně, být poučený a mít k ruce zkušeného rádce, který má s ní zkušenosti a dokáže rozpoznat slepé uličky, píše Kaplan. A dodává: pokud si vybíráme doprovázejícího, sledujme, jak se plody jeho vlastní modlitby a meditace odrážejí v jeho všedním životě, ve vztazích: „Když člověk hledá duchovního mistra, první věc, kterou by si měl o něm zjistit, je to, jaký má vztah ke své ženě. Z něj můžeme poznat, jaký vztah má k šekině (Boží přítomnosti – pozn. aut.).“

Kaplan ukazuje, jak důležitá je v židovském životě modlitba a meditace. Nám křesťanům je to blízké, ale zároveň nám to dokládá, jak spolu židovství a křesťanství souvisejí, jak jedno z druhého vyrůstá a jak se mohou i dnes navzájem inspirovat.

Aryeh Kaplan: Židovská meditace. Praktický průvodce (Barrister & Principal 2022)