Občané si navíc začali do hlavy státu projektovat obraz vlídného a moudrého vladaře, což vedlo k tomu, že první prezident T. G. Masaryk dostal označení „tatíček“. A sousedem se stal pražský arcibiskup. Tím se vytvořila navenek jistá symbióza, která však po většinu doby nebyla prakticky příliš naplňována a Hrad i Palác si žili po svém, samozřejmě v mocenských danostech doby. Přesto však blízkost obou symbolů církve i státu vedou ke vzájemné rezonanci a chtě nechtě se pražský arcibiskup dostává i role „člověka politického“. Od ignorance ke kooperaci Vztahy mezi prvním československým…