Otevřeme-li Bibli, brzy zjistíme, že i staří Hebrejové při pohledu na hvězdnou oblohu nevycházeli z údivu. I jim se tajil dech, když v noci hleděli na nádheru nebeské klenby. Hvězdy podle jednoho z nejkrásnějších žalmů spolu se Sluncem a Měsícem chválí Hospodina (Ž 148,3). V jiném žalmu se hovoří o tom, že hvězdy vypovídají o díle Božích rukou (Ž 8,4). Bůh podle žalmistů určuje počet hvězd a každou z nich vyvolává jménem (Ž 147,4). V knize Job se dokonce dočítáme, že když Hospodin zakládal zemi, všechny hvězdy společně plesaly, zatímco andělé se dali do zpěvu (Jb 38,7). Světlo, které vítězí…