Pán prožíval tichost betlémské stáje, čtyřicet dní žil v tichosti pouště, v samotě se modlil na Olivetské hoře, mlčel před Pilátovým soudem i na osudové Golgotě. Proto se máme od něho učit a žít v tichosti srdce na rozdíl od světa, ve kterém je nám dáno žít: neboť ten je hlučný, plný neklidu, nejednotný a požitkářský ve všech směrech. Podle básníka Jana Zahradníčka „pobíhá od ničeho k ničemu pod stropem oblohy popraskané“. Vyhledáváme proto místa, která nám poskytují tolik potřebné ticho – kostel, modlitbu, meditaci nad Písmem, dny duchovních cvičení, procházku lesem… Pokorný Ježíš vidí v…