Snaha vytvářet skrytou strukturu církve reaguje na podmínky nesvobody, v níž se katolická církev po únoru 1948 ocitla. V důsledku toho, že řada duchovních aktivit byla buď zcela zakázána, nebo silně omezena, se hledaly cesty, jak je nějak zachovat – a vzhledem k policejní kontrole samozřejmě v utajené podobě. V padesátých a šedesátých letech se v reakci na rozbití normální církevní struktury, kdy byla hierarchie vesměs držena ve vězení či izolaci, stala důležitým nástrojem tajná biskupská a kněžská svěcení. V řadě případů to bylo na přímý pokyn Vatikánu, kdy papež Pius XII. chtěl utvářet…