30. 8. 2022
|V České republice žije už téměř dvacet let a kromě občanského zaměstnání se věnuje i práci s dospívajícími dívkami. Svůj první domov má ale ROSÂNGELA DE OLIVEIRA SALAZAR v daleké Brazílii a sem ji přivedlo působení v Hnutí fokoláre, odkud se také známe.
Co se ti vybaví, když se řekne dětství v Brazílii? V myšlenkách mi hned nabíhají různé práce na naší farmě. Rodiče měli farmu a na ní krávy a prasata, a pak se tam pěstovala kukuřice, arašídy, káva a fazole a v mokřadu rýže. Se sourozenci jsme od malička museli přiložit ruku k dílu, třeba krmit dobytek. Večer jsme oddělovali telata od krav, aby v noci nevypila mléko, nebo nám tatínek naložil na koně pytel soli a my jsme ji šli sypat do koryta kravičkám. Na farmě nebyl vodovod, takže naše práce byla i tahat vodu ze studny. Nebyla elektřina, měli jsme jen olejové lampy, tak se chodilo spát…
Zbývá vám ještě 94 % článku!