Ačkoliv jsem ve stálém kontaktu s mladými lidmi, zejména se studenty, už dlouho jsem se neúčastnil tak velkého setkání mládeže, jaké se konalo druhý srpnový týden v Hradci Králové. Musím se přiznat, že nejsem přítelem masových akcí. Tentokrát jsem si ale uvědomil, že většina účastníků něco takového potřebovala. Mladí lidé chtějí čas od času zažít církev jinak, než ji zažívají ve svých farnostech. Potřebují mít bohoslužbu s doprovodem písní, které se jim líbí (anebo je aspoň neodrazují archaickými výrazy); potřebují zažít modlitby a slyšet svědectví, která se jich dotýkají. Především ale…