V této chvíli, víc než kdy jindy, musejí tedy křesťané rozdávat své srdce, třebaže i v církvi zasažené krizí se rozmáhají všechny plody těla, popsané svatým Pavlem: „nečistota, smilstvo, modloslužba, magie, nenávist, neshody, žárlivost, prchlivost, hádky, nesváry, rozkoly, závisti atd.“ Protože z otevřeného Srdce Kristova přijímají křesťané vylití Ducha, těší se také jeho plodům: „lásce, radosti, pokoji, velkodušnosti, úslužnosti, dobrotě, důvěře v druhé, mírnosti a sebeovládání.“ Dnešní lidé dychtí po lásce. Vypadají-li často jako lidé zlhostejnělí a tvrdí, vzpírají-li se a bouří-li se, pak…