Zdálo by se, že vzhledem k rozsáhlému literárnímu dílu Josefa Hrdličky i mnoha textům a rozhovorům, které za léta poskytl, nemůže tato kniha přinést mnoho nového. Jenže přinesla. Tím nejpodstatnějším je jeho velké vyznání lásky k domovu, k vlasti a lidem, kteří ji obývají, a také k vynikajícím mravním osobnostem, po nichž jsme ji dostali k opatrování. Vzpomínky biskupa Hrdličky jdou od srdce. Vracejí ho do dob jeho dětství, dospívání a do časů po roce 1948, kdy člověk musel pro zachování víry a věrnosti církvi a papeži přinést určité oběti a nemalou míru nepohodlí. Ohlíží se rovněž za léty…