Bezmoc je stav, který člověk těžko snáší. Je to jakýsi extrémní stav chudoby, kdy nemůžeme udělat skoro nebo vůbec nic pro odstranění nějakého zla. A zde je první krok: uznat věci pravdivě tak, jak jsou, nebo jak jsem schopen je vidět. To není lhostejnost nebo rezignace, to je uznání reality. Pro křesťana se potom otevírá možnost modlitby, ale také oslabujícího pokušení. Řekne si: „Co nemohu já, to může udělat Bůh.“ Obecně to platí, ale neznamená to, že musí udělat to, co vidím já jako dobré a co bych chtěl. My prostě Pánu Bohu neporoučíme. Naši víru ovšem namáhá a zkouší, když se po celém…