8. 3. 2022
|Válka na Ukrajině, prožité dva roky ve stínu koronaviru i další rány z různých stran ukazují, jak zranitelný je člověk. Pokud ale svou slabost přijmeme, můžeme z ní mnoho vytěžit.
Čeho je moc, toho je příliš, dalo by se říct vzhledem k mnoha měsícům omezení a nejistot, nemluvě o současné situaci. Ohlédnu-li se o dva roky nazpátek, vybaví se mi nejprve ticho a napjaté očekávání v nejistotě. Bydlel jsem tehdy v Písku a město bylo vskutku vylidněné. Vizuálně se mi pak s tímto časem pojí záběry televizních kamer z modlitby papeže Františka na prázdném, ponurém Svatopetrském náměstí v Římě. Obraz, který mluvil za vše. Tento okamžik nejen mně, ale myslím mnoha lidem napříč kontinenty znovu připomněl, jak jsme jako lidé zranitelní, a to právě tehdy, kdy už jsme s tím skoro…
Zbývá vám ještě 94 % článku!