Jedním z rozhodných momentů na Lince pomoci byl kontakt s maminkou, která čekala druhé dítě. Dospěla k rozhodnutí si jej nechat, ale za čtrnáct dnů volala znovu uplakaná se slovy „vraťte mi dítě do mého břicha“. Zašla totiž mezitím na návštěvu ke kamarádce, která jí řekla, že potrat nic není a že to zvládne. „Udělala to a do naší péče se vrátila rozbolavělá a se sebevražednými sklony. Tenkrát jsem si řekla:,Pane Bože, s tím by se mělo něco udělat.‘ A najednou přišla nabídka od Hnutí Pro život ČR, zda bych nechtěla řídit celý projekt „Nesoudíme. Pomáháme“, vzpomíná Jaroslava Trajerová. Dnes…