Co ten nám bude říkat o znalosti vůle Hospodina, Boha Izraele, když naše děcka si s ním hrávala na stejné návsi a tesal nám krov i nábytek do baráku! Asi tak nějak vypadal spravedlivý hněv nad „skandálním“ kázáním, kdy místo tradicí ověřeného výkladu předloženého textu uslyšeli od svého tesaře „ rouhání“ proti věčně platné a neomylné doktríně. Karel Čapek tento zlostný postoj Ježíšových posluchačů glosuje v povídce Benchaban (Kniha apokryfů) takto: „…to mně nikdo nenamluví, že by některý našinec mohl spasit svět. To bychom se hrozně přeceňovali, člověče. Neřeknu nic, kdyby to byl Říman nebo…